Mistrovství světa v ledním hokeji 2013 bylo 77. mistrovstvím světa a hrálo se od 3. do 19. května2013 ve Švédsku a Finsku. Pořadatelské země tak byly stejné jako při MS 2012. Původně se mělo mistrovství konat pouze ve Švédsku ve městech Stockholm a Malmö (rozhodnuto o tom bylo na kongresu IIHF ve Vancouveru v roce 2007[1]), ale na kongresu IIHF v Bernu8. května2009 bylo rozhodnuto o rozdělení pořadatelství mezi tyto dvě země.[2]Šampionát vyhráli domácí Švédové a stali se tak po dlouhé době šampiony na domácím mistrovství. Překvapení připravili Švýcaři, kteří se probojovali šampionátem bez jediné prohry v základní hrací době až do finále, kde prohráli právě se Švédskem. Bronzovou medaili získala USA.
21. září 2007 se v kanadském Vancouveru hlasovalo o pořadatelství šampionátu 2013. Z volby se na poslední chvíli stáhlo Lotyšsko a veřejně podpořilo Švédsko. Země tří korunek získala 70 hlasů z 96. Bělorusko získalo 15 hlasů, Maďarsko 8 a Česká republika pouhé tři.[1] Na kongresu ve švýcarském Bernu v květnu 2009 bylo oznámeno společné pořadatelství Finska a Švédska pro šampionáty v letech 2012 a 2013.[2]
Herní systém
Šestnáct účastníků bylo rozděleno do dvou skupin po 8 týmech. V rámci skupiny se utkal každý s každým. Za vítězství v základní hrací době se udělovaly 3 body, za vítězství po prodloužení či samostatných nájezdech 2 body, za prohru po prodloužení či samostatných nájezdech 1 bod a za prohru v základní hrací době 0 bodů. Z každé skupiny postoupila čtveřice týmů s nejvyšším počtem bodů do čtvrtfinále play off. Pro týmy na pátých až osmých místech ve skupinách turnaj skončil. Oba týmy z osmých míst automaticky sestoupily do 1. divize (neplatilo pro Bělorusko, pořadatele MS 2014).
Čtvrtfinále se hrálo ze vzdálenostních důvodů v rámci skupin (tj. 1. tým ze skupiny A proti 4. týmu ze skupiny A, 2. tým ze skupiny A proti 3. týmu ze skupiny A, 1. tým ze skupiny B proti 4. týmu ze skupiny B a 2. tým ze skupiny B proti 3. týmu ze skupiny B). Pro poražené čtvrtfinalisty turnaj skončil. Od semifinále se již hrálo klasicky křížem, tj. mohly se střetnout i týmy pocházející z jiné základní skupiny. Vítězní semifinalisté postoupili do finále, kde se rozhodlo o držitelích zlatých a stříbrných medailí, zatímco poražení semifinalisté se střetli v zápase o bronzové medaile.
Kritéria při rovnosti bodů v základních skupinách
Pokud po konci základních skupin měly dva týmy stejný počet bodů, rozhodl výsledek jejich vzájemného zápasu. Pokud rovnost nastala mezi třemi nebo více týmy, postupovalo se podle následujících kritérií, dokud nezbyly dva týmy, mezi nimiž rozhodl vzájemný zápas:[3]
Body z minitabulky vzájemných zápasů
Brankový rozdíl z minitabulky vzájemných zápasů
Vyšší počet vstřelených branek v minitabulce vzájemných zápasů
Výsledky proti nejbližšímu nejvýše umístěnému týmu mimo týmů v minitabulce (pořadí kritérií: body, brankový rozdíl, více vstřelených branek)
Výsledky proti nejbližšímu druhému nejvýše umístěnému týmu mimo týmů v minitabulce (pořadí kritérií: body, brankový rozdíl, více vstřelených branek)
Pořadí na prvních čtyřech místech určil výsledek finálového zápasu a utkání o bronz.[3] O konečném umístění na 5. až 16. místě rozhodovala tato kritéria:
Záp. = Odehrané zápasy; G = Góly; A = Přihrávky na gól; Body = Body; +/− = Plus/Minus; PTM = Počet trestných minut; Poz. = Pozice
Hodnocení brankářů
Pořadí nejlepších pěti brankářů na mistrovství podle úspěšnosti zásahů v procentech, brankář musí mít odehráno minimálně 40 % hrací doby za svůj tým.[7]
Čas = Čas na ledě (minuty:sekundy); OG = Obdržené góly; PGZ = Průměr gólů na zápas; SNB = Střely na branku; Úsp% = Procento úspěšných zásahů; ČK = Čistá konta
