Mistr Madony ze Žebráku

Mistr Madony ze Žebráku
Povolánísochař
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Mistr Madony ze Žebráku, v literatuře též označován jako Mistr Žebrácké madony,[1] byl anonymní řezbář, činný koncem 14. století v Praze. Patří k sochařům, kteří svým dílem předznamenali vznik krásného slohu. Tzv. Žebrácký mistr, zvaný též Mistr Oplakávání Krista ze Žebráku, byl pozdně gotický sochař, který působil až v první třetině 16. století.

Dílo

Ušlechtilost a klid jeho postav, rytmická skladba drapériových motivů a lyrický výraz idealizovaných tváří ho řadí do blízkosti nejvýznamnějšího malíře krásného slohu – Mistra Třeboňského oltáře.[2] S jeho dílem počal obrat v malířství, kdy se dokonalost provedení stala samostatnou estetickou hodnotou a požadavkem. Mistr Madony ze Žebráku patrně tvořil pod přímým vlivem tohoto malíře a možná s ním byl i v přímém kontaktu, když oba pracovali na výzdobě augustiniánského kostela sv. Jiljí v Třeboni.[3] Řezba jeho soch je v uvolnění pohybu těla i drapérie pojata až neplasticky a zdá se být spíše dílem malíře než sochaře.[4]

V díle Mistra Žebrácké madony doznívá vznešená vážnost předchozí epochy 14. století a zároveň se projevuje zřetelný odklon k lyrizaci a změkčení psychického obsahu k jakési pasivní a melancholické odevzdanosti. Tato podřízenost silám, které jsou mimo člověka, je charakteristická pro regotizační proces, který se odehrával v závěru 14. století.[5]

Známá díla

Příbuzná díla

  • Madona z kostela Panny Marie Sněžné v Olomouci (kolem 1380), Muzeum umění Olomouc[6]
  • Madona Hornorakouského muzea v Linci (1. pol. 90. let)[7]
  • Madona ve farním kostele v Koryčanech (počátek 15. stol.)[8]

Reference

  1. ↑ Emanuel Poche et al., Umělecké památky Čech. 1. vyd. Sv. 4., Academia, Praha 1982, s. 401-403
  2. ↑ Fajt J, Chlumská Š, 2014, s. 48
  3. ↑ Kutal A, 1970, s. 117
  4. ↑ Kutal A, 1962, s. 75
  5. ↑ Kutal A, 1972, s. 111
  6. ↑ Madona z kostela Panny Marie Sněžné v Olomouci. www.muo.cz [online]. [cit. 2019-09-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-08-14. 
  7. ↑ Kutal A, 1962, s. 77
  8. ↑ Kutal A, 1962, s. 78

Literatura

  • Jiří Fajt, Štěpánka Chlumská, Čechy a střední Evropa 1220–1550, Národní galerie v Praze 2014, ISBN 978-80-7035-569-5, s. 53–57
  • Albert Kutal, České gotické umění, Obelisk Praha 1972
  • Albert Kutal, Sochařství, in: Kavka F (ed.), České umění gotické 1350–1420, Academia, Praha 1970
  • Albert Kutal, České gotické sochařství 1350–1450, SNKLU, Praha, 1962

Externí odkazy