Mirko Paráček

JUDr. Mirko Paráček
Narození13. srpna 1920
Brno
Úmrtí17. července 1991 (ve věku 70 let)
Praha
Povolánífotbalový trenér, spisovatel, básník a prozaik
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Přehled medailí
Mistrovství Evropy v atletice
bronz ME 1946 štafeta 4 × 100 m
Mistrovství ČSR v atletice
stříbro MČSR 1945 běh na 100 m
zlato MČSR 1945 štafeta 4 × 100 m
bronz MČSR 1945 běh na 200 m
stříbro MČSR 1946 běh na 200 m
stříbro MČSR 1947 běh na 100 m
bronz MČSR 1946 běh na 100 m
bronz MČSR 1948 štafeta 4 × 100 m
stříbro MČSR 1949 štafeta 4 × 100 m
Mirko Paráček (první zprava), sprinterský trojboj, 1943

Mirko Paráček (13. srpna 1920, Brno – 17. července 1991, Praha) byl moravský spisovatel, sportovec, atlet, trenér a pracovník Československého rozhlasu.

Život

Jiný zdroj uvádí narození v Olomouci. Narodil se v rodině Ferdinanda Paráčka a Františky Antonínové, měl bratra Ferdinanda. Roku 1939 vystudoval gymnázium v Brně. Později studoval na právnických fakultách MU, UK a získal titul JUDr.

Ve své sportovní kariéře se stal dvakrát protektorátním mistrem v běhu na 100 metrů (1942, 1943) a čtyřikrát v běhu na 200 metrů (1940–1943).[1] V roce 1942 překonal český rekord ve sprinterském trojboji (60 metrů – 100 metrů – 200 metrů) výkonem 2 645 bodů (6,9 – 10,8 – 22,2).[2] V roce 1946 vybojoval na třetím ročníku mistrovství Evropy v atletice v Oslo bronzovou medaili ve štafetě na 4 × 100 metrů. Na bronzu se dále podíleli Leopold Láznička, Miroslav Řihošek a Jiří David. V roce 1966 působil krátce jako trenér u fotbalistů Slavie Praha.[3]

Pracoval v Českém rozhlase v Brně a v Praze, jako lektor literárního oddělení.[1] Zde byl autorem mnoha rozhlasových her, dramatizací a pásem.[4] Byl také autorem řady knih, zejména ze sportovního prostředí, mj. ze svého působení ve Švédsku jako fotbalový trenér na sklonku šedesátých let 20. století.[5] V letech 1941–1945 byl členem Moravského kola spisovatelů (MKS).

Dílo

Bibliografie

  • Kouzelné zrcadlo: verše – obálku a frontispic nakreslil akad. malíř Richard Brun. Brno: MKS, 1941
  • Bloudění krve – Praha: Rudolf Kmoch, 1942
  • Daleko do nebe: rozhlasová romance o dvou obrazech – Brno: Joža Jícha, 1942
  • Milostná zahrada: básně – Brno: Družstvo MKS, 1944
  • Závrať – kresby Ludmila Jiřincová. Praha: Václav Petr, 1945
  • Hoch v tretrách: sportovní příběh s obrázky Karla Pekárka, Třebechovice pod Orebem: Antonín Dědourek, 1946
  • Sportovní klub Slavia Praha v roce 1946 – sestavili Jaroslav Nemajer a Mirko Paráček. Praha: Sportovní klub Slavia, 1947
  • Na škvárové dráze – ilustroval Karel Pekárek. Praha: Sportovní a turistické nakladatelství (STN), 1958
  • V druhém poločase – ilustroval Miloš Noll, Praha: STN, 1959
  • Starý trenér vzpomíná – Emil Seifert; zapsal vyprávění. Praha: STN, 1960
  • Maratón v Římě: sportovní povídky – Praha: SNDK, 1962
  • O upovídaném brankáři – Praha: SNDK, 1965
  • Slavia: magazín: [vydán k 75. výročí založení: 1893–1968] – redigoval. Praha: Tělovýchovná jednota Praha, 1967
  • Olympijský zvon – Praha: Olympia, 1968
  • Švédský kaleidoskop: fakta, události, příběhy ze života, Praha: Pressfoto, 1972
  • Haló, tady Svensson!: švédské anekdoty – ilustroval Miroslav Habr. Praha: 1988

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2022-09-25]. Dostupné online. 
  2. ↑ Jak šla léta: AC Moravská Slavia Brno [online]. [cit. 2022-09-25]. Dostupné online. 
  3. ↑ Přehled trenérů SK Slavia Praha. www.slavia.cz [online]. [cit. 12-07-2010]. Dostupné v archivu pořízeném dne 19-06-2010. 
  4. ↑ KUNC, Jaroslav. Slovník soudobých českých spisovatelů. Krásně písemnictví v letech 1918–1945. Praha: Orbis, 1946. 1018 s. S. 624. 
  5. ↑ DATABAZEKNIH.CZ. Mirko Paráček. www.databazeknih.cz [online]. [cit. 2022-09-25]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Trenéři SK Slavia Praha
1905–1930: John William Madden • 1930–1933: Josef Štaplík • 1933–1935: Kálmán Konrád • 1935–1938: Jan Reichardt • 1939–1946: Emil Seifert • 1946–1947: Josef Pojar • 1947–1948: Vilém König • 1949: Jan Reichardt • 1950–1951: Vilém König • 1952–1953: Emil Seifert • 1954–1956: Josef Bican • 1956–1958: Antonín Rýgr • 1958: Josef Forejt • 1959: Antonín Rýgr • 1959: Vlastimil Kopecký • 1959–1960: Karel Finek • 1960: Josef Forejt • 1960–1963: Antonín Rýgr • 1963–1964: Karel Finek • 1964–1966: František Ipser • 1966: Vratislav Fikejz • 1966: Mirko Paráček • 1966–1968: František Havránek • 1968–1969: Jiří Nedvídek • 1969–1970: Josef Forejt • 1970–1972: Antonín Rýgr • 1972: Miroslav Linhart • 1973: Rudolf Vytlačil • 1973–1979: Jaroslav Jareš • 1979–1980: Bohumil Musil • 1981: Josef Bouška • 1981: Miroslav Starý • 1982–1984: Milan Máčala • 1984–1986: Jaroslav Jareš • 1986–1987: Vlastimil Petržela • 1987–1988: Tomáš Pospíchal • 1988–1989: Ivan Kopecký • 1990–1992: Vlastimil Petržela • 1992–1993: Jozef Jarabinský • 1993–1994: Jindřich Dejmal • 1994–1995: Miroslav Beránek • 1995–1997: František Cipro • 1997–1998: Pavel Tobiáš • 1998: Petr Rada • 1998–1999: Jaroslav Hřebík • 1999–2000: František Cipro • 2000-2001: Karel Jarolím • 2001: Josef Pešice • 2001–2003: Miroslav Beránek • 2004–2005: Josef Csaplár • 2005–2010: Karel Jarolím • 2010: František Cipro • 2010: Karel Jarolím • 2010–2011: Michal Petrouš • 2011–2012: František Straka • 2012: Martin Poustka • 2012–2013: Petr Rada • 2013: Michal Petrouš • 2013–2014: Miroslav Koubek • 2014: Alex Pastoor • 2014–2015: Miroslav Beránek • 2015–2016: Dušan Uhrin mladší • 2016–2017: Jaroslav Šilhavý • od 2017: Jindřich Trpišovský


KKategorie:Čeští běžci