Rozhlednu nechal postavit kníže Alois I. z Lichtenštejna, zakladatel lednického parku, v duchu tehdy módního orientálního stylu podle vzoru anglických zahrad s romantickými stavbami (zámecký park Kew gardens).[3] Stavěla se v letech 1797–1804 a náklady se vyšplhaly údajně na jeden milion zlatých, velkou sumu si pravděpodobně odnesl architektJosef Hardtmuth.[4]
Stavba byla provedena v komplikovaných podmínkách na močálovitém měkkém podloží, a tak bylo k zajištění základů použito 500 pilotů z dubového dřeva a na nich položen rošt z 96 silných kmenů.[5] Hardtmuth navrhl samonosné lešení, po kterém mohly být vynášeny i těžké kamenné kvádry.[4][5] V roce 1868 za knížete Jana II. z Lichtenštejna byl interiér minaretu dekorován v tureckém stylu. Malířskou výzdobu, složenou z pestrých geometrických a rostlinných motivů, provedl vídeňský malíř Josef Geyling (1799–1885).[3][4] Minaret byl využíván jako odpočinkové místo a poskytoval vyhlídku na celý zámecký areál a do dalekého okolí. V osmi sálech byly vystaveny lovecké trofeje a řada suvenýrů z cest do Asie a Afriky.
Větší opravou prošel minaret v 80. a 90. letech 20. století, kdy bylo nutno řešit problémy se statikou.[4] Kvůli havarijnímu stavu místností v 1. patře byla veřejnosti přístupná pouze věž minaretu. Počátkem 21. století proběhla celková rekonstrukce, po které je možné si prohlédnout celý objekt:
2007 – začátek generální opravy (předpokládaný celkový rozpočet 30 milionů korun)
2010 – oprava věže, fasády a horní kupole (8 milionů korun)
2013 – opravy střechy, dřevěných konstrukcí, oken a vstupních dveří (4 miliony korun)
2014 – oprava kamenné výzdoby na fasádě, fresky a mozaiky uvnitř minaretu (14 milionů korun)
2016 – opravy mozaikových podlah (7 milionů korun)
2018 – dokončení rekonstrukce (5 milionů korun)[6]
Pověst
Důvod vzniku minaretu není úplně jasný. Váže se k ní ale pověst, že si kníže Alois I. z Lichtenštejna chtěl původně nechat vystavět kostel, ale církev mu druhý nepovolila, tak se rozhodl na truc vystavět mešitu. To ale z důvodu měkkého podloží nebylo možné, a tak se musel spokojit s minaretem. Pověst ale moc pravděpodobná není, neboť v okolí byly i turecké lázně, švýcarský most a čínské paláce.
Minaret představuje čtyřboká budova (mešita) s arkádovým ochozem v přízemí a nad ní se zvedá přes 60 metrů vysoká věž (minaret). Je členěná do tří zón, z nichž první dvě jsou osmiboké a nejvyšší válcová. Má tři vyhlídkové ochozy, přičemž k nejvyššímu vede 302 schodů. První dva ochozy, nesené konzolami, mají kamenné zábradlí, nejvyšší má zábradlí kovové. Vrchol minaretu tvoří lucerna s okny zakončená kupolí se zlacenou korouhví ve tvaru půlměsíce.
strop v přízemí (mešita)
V jednopatrové hranolové základně s arkádami je osm místností s okny.[7] Podlahy i zdi prostor zdobí maurské kresby a citáty z koránu.[5] Nad portálem je umístěna šaháda - vyznání víry: Není boha kromě Boha a Muhammad je posel Boží.[8] Na profilované římse stojí dvanáct štíhlých věžiček zakončených půlměsícem. Ve čtyřech rozích ploché střechy mešity jsou měděným plechem pobité kupole.[4]
Interiéry jsou dekorovány v tureckém stylu, stropy místností jsou členěny do menších polí vyřezávanými a polychromovanými lištami. Podlahy tvoří barevné mozaiky z benátského terazza.
↑ abZATLOUKAL, Pavel. Příběhy z dlouhého století-Architektura let 1750-1918 na Moravě a ve Slezsku. Olomouc: Muzeum umění+NPÚ Brno, 2002. ISBN80-85227-49-5. S. 53–57.
↑ V zámeckém parku v Lednici pokračují opravy minaretu. Restaurátoři se pustili do mozaikových podlah. ČT24 [online]. [cit. 2019-03-27]. Dostupné online.
↑MENDEL, Miloš. Vyznání víry. In: HORYNA, Břetislav; PAVLINCOVÁ, Helena. Judaismus, křesťanství, islám. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2003. ISBN80-7182-165-9. S. 646.
Literatura
ZATLOUKAL, Pavel. Příběhy z dlouhého století - Architektura let 1750-1918 na Moravě a ve Slezsku. Olomouc: Muzeum umění+NPÍ Brno, 2002. ISBN80-85227-49-5.
.jpg)
