Miloslava Procházková

Miloslava Procházková
Rodné jménoMiloslava Marye Kramářová
Narození21. července 1844 nebo 22. července 1844
Vysoké nad Jizerou
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí23. dubna 1923 (ve věku 78 let) nebo 21. dubna 1923 (ve věku 78 let)
Olomouc
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Národnostčeská
Povoláníspisovatelka, publicistka, redaktorka, vydavatelka a překladatelka
ChoťKarel Procházka (do 1878)
DětiKarel Procházka, Libuše Dedková
RodičeJosef Kramář
PříbuzníFrantišek Kramář (politik) strýc
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Miloslava Marie Procházková, rozená Kramářová (21. července 1844 Vysoké nad Jizerou[1]23. dubna 1923 Olomouc)[2], byla česká redaktorka, vlastenka, autorka společenskovědních prací a překladatelka z francouzštiny. Svými knihami se zasloužila o rozvoj turistiky na Moravě.

Život

Narodila se v rodině Josefa Kramáře (1814–1895) a Antonie roz. Říhové (1820–1882). Její sourozenci byli: Božena Demelová (1845–1920), Václav (1847–1848), Oldřich (1848–1924), Jitka Oščádalová (1850–1921) a Marie (1854–1856). Provdala se za Karla Procházku (Ϯ 1878), se kterým měla tři děti: Miloslava (1869–1929), Jarmilu Kořenovskou a Libuši Dedkovou (1878).

Studovala na dívčím ústavě v Liberci a na učitelské ústavu v Praze. R. 1870 se přestěhovala do Olomouce, kde po smrti manžela a otce vedla knihtiskárnu. Stala se novinářkou, spisovatelkou a pracovnicí v národopise a v ženském hnutí.

R. 1884 založila a deset roků redigovala čtrnáctideník Domácí hospodyně, v letech 1885–1886 vydávala první český kalendář pro ženy, Denník praktické hospodyně. Dále redigovala kalendáře Libuše a Moravanka. V letech 1887–1888 vydávala a redigovala ilustrovaný list pro děti Zahrádka maličkých a r. 1888 začala vydávat měsíčník Včelka, určený dívkám.

Dílo

Spisy

  • O důležitosti kroje národního / milým družkám věnuje Miloslava Procházková, Kutná Hora: Karel Šolc, 1886, 16 s.
  • Illustrované pověsti moravské, Olomouc: Kramář a Procházka, 1892, 63 s., ilustrace: Mikoláš Aleš[3]
  • Z pravěku – Olomouc: Vlastenecký spolek muzejní, mezi 1896–1916
  • Na oslavu padesátiletého kněžského jubilea veledůstojného, slovutného Pána a pana Ignáta Wurma – Olomouc: 1900
  • P. Ignát Wurm ve svém životě, Olomouc: Kramář a Procházka, 1900, 110 s.[4]
  • Naše Bezkydy, ve Vel. Kunčicích-Skalce pod Radhoštěm na Moravě: Sanatorium a vodoléčebné valašské lázně Skalka, 1905, 102 s.[5]
  • Manželství a jeho reforma. Díl I. / v zájmu lepšího porozumění manželství pojednává Miloslava Procházková, Olomouc: Národní knihtiskárna Kramář a Procházka, 1907, 166 s.[6]

Překlad

  • Arnaud Berquin: Přítel malých: povídky pro dítky, pro pěstouny a přátele jejich (L’Ami des enfans), dle francouzského česky vypravuje Miloslava Procházková, Olomouc: Kramář a Procházka, 1874, 426 s.[7]

Odkazy

Reference

  1. NEZNÁMÍ. Čeština: SOA Zámrsk, matrika N 1839–1851 územní rozsah: Vysoké nad Jizerou, Sklenařice, Tríc, Stará Ves, Stanový, str.53. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  2. Profil v databázi Národních autorit ČR. [cit. 14. 3. 2021]
  3. PROCHÁZKOVÁ, Miloslava. Illustrované pověsti moravské [online]. Olomouc: Nakladatelství Kramáře a Procházky [cit. 2024-01-30]. Dostupné online. 
  4. Národní digitální knihovna. ndk.cz [online]. [cit. 2024-01-30]. Dostupné online. 
  5. Kramerius 4.. k4.kr-karlovarsky.cz [online]. [cit. 2024-01-30]. Dostupné online. 
  6. Národní digitální knihovna. ndk.cz [online]. [cit. 2024-01-30]. Dostupné online. 
  7. Národní digitální knihovna. ndk.cz [online]. [cit. 2024-01-30]. Dostupné online. 

Literatura

  • Miloslava Procházková, buditelka moravských žen: Vzpomínka i úvaha – Libuše Dedková. Olomouc: Miloslav Procházka,1929
  • Miloslava Procházková: olomoucká redaktorka a vydavatelka – Iva Vlčková. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 1985
  • Eva Doupalová. Slovník sběratelů, vydavatelů a zpracovatelů moravských lidových pověstí. Praha: SPN, 1988

Externí odkazy