Narodil se v Martině, v rodině Rudolfa Mitrovského[1] a jeho ženy Emílie, roz. Thomkové. Po absolvování základního vzdělání v Martině pokračoval ve studiu na gymnáziu v Banské Bystrici a v Bratislavě, kde rovněž maturoval. V letech 1894–1896 studoval na malířské akademii v Praze u prof. M. Pirnera a následně pokračoval v letech 1896–1898 ve studiu na malířské akademii v Mnichově, u prof. G. von Hackla. V letech 1898–1901 byl na studijním pobytu ve Florencii.
Zpočátku žil a pracoval ve Vídni, po vypuknutí 1. světové války pak v Martině, kde byl vůdčí osobností a organizátorem uměleckého života a kde se utvořil klub spisovatelů a literátů „felibrov“ (1914–1943).
Jeho tvorbu ovlivnilo německé malířství a přátelství s malířem E. Zamrazilem[2], ale s obdivem kopíroval i díla italských klasiků, jako byli Botticelli a Raffael. Základní osou jeho tvorby byla malba portrétů, figurálních kompozic, volných kopií starých mistrů a také figurální kompozice na náměty klasických literárních děl (Don Quijote, Hamlet, Faust). Příležitostně maloval krajinky a zátiší.
Jako spisovatel se od dvacátých let věnoval literární tvorbě – psal fejetony, glosy a úvahy, které uveřejňoval v „Národných novinách“ a v „Slovenských pohľadoch“. Knižně vyšly novely, vzpomínkové prózy a Aforistické zápisky. V letech 1923–1928 vycházely jeho „Listy bratislavským felibrom“.
Milan Thomka Mitrovský byl členem Spolku Slovenských umělců. V roce 1902 se zúčastnil výstavy Slováckých výtvarníků v Hodoníně.
Ocenění
Za svou sbírku novel Paní Heléne (1930), kde zpracoval náměty z období studií v Itálii, byl vyznamenán Státní cenou.
.svg){kind=small}
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
