Milan Kocmánek (* 1964 Třebíč), je český humorista, kreslíř, ilustrátor a pedagog.
Životopis
Raný život a vzdělání
Narodil se v Třebíči a vyrůstal v Moravských Budějovicích.[1] Vystudoval Pedagogickou fakultu na Masarykově univerzitě v Brně. Následně zahájil svou učitelskou kariéru na Masarykově základní škole v Lanžhotě.
Kariéra
První kreslený vtip publikoval v roce 1982 v časopise Dikobraz.[2][3] Pro časopisy a noviny ale začal pravidelně publikovat později, přibližně od roku 1990, kdy se stal pravidelným přispěvatelem časopisu Trnky Brnky. Pod hlavičkou stejnojmenného vydavatelství publikoval také svou první knihu kresleného humoru s názvem "Něco na zahřátí."
V průběhu své kariéry publikoval pro nejrůznější časopisy, či noviny, jako například Nový život, Mladá fronta, Vyškeřák, Sondy, Tapír nebo Týdeník Školství (DIictum, Praha).[4]
Na svém kontě má přes 11 souborných publikací kreslených vtipů. Své knihy často skládá jako soubory tematických vtipů, např. o vinařích, myslivcích, vtipy o filmech aj.[3] Je autorem ilustrací Chodských pohádek (Carpe diem, Brumovice 2005 a 2009).[3][1]
Jako ilustrátor, autor námětů historek a sběratel lanžhotského nářečí se podílel na publikaci Zaručeně první lanžhotsko-český slovník se svým bývalým kolegou Leopoldem Králíkem (Knihovnicka.cz, Brno 2019).[5] Úspěšná kniha ilustrující historky a zážitky z více než 20leté praxe lanžhotských pedagogů se dočkala i druhého dílu s název Bez záruky druhý lanžhotsko-český slovník (Carpe diem, Brumovice 2023).
V roce 2017 se stal spoluautorem kritické publikace Cesta do hlubin českého školství ve spolupráci s Václavem Klausem ml. (Jonathan Livingstone, Praha 2017).[6]
Pravidelně také pořádá výstavy svých vtipů po celé republice, např. v Moravských Budějovicích[7], Břeclavi[8], Znojmě[9] i Lanžhotě[10], Sobotce. Jeho vtipy jsou pravidelnou součástí výstavy v rámci Mezinárodního festivalu kresleného humoru Zlatý tapír, kde byl v roce 2021 také v roli porotce společně s Miroslavem Adamcem, Jiřím Werichem Petráškem, Jaroslavem Kopeckým, Ivo Šmoldasem, Mirkem Vostrým a Kryštofem Bernátem.[11][12]
Je autorem lanžhotského obecního znaku, který podle nejstarší dochované obecní pečeti překreslil v roce 1995.[13]
Styl a inspirace
Ke kreslení ho přivedli dědeček a strýc, který pracoval v papírnách v Přibyslavicích.[14][3][1] Ve své tvorbě se inspiruje především tradičními českými velikány kresleného humoru, jakými byl např. Jiří-Winter Neprakta, Vladimír Renčín nebo Jiří Slíva.[14]
V jeho vtipech se zrcadlí místo, ve kterém žije. Tvoří postavičky vinařů, rybářů, myslivců a zahrádkářů.[3] Inspirací je mu často i každodenní život v Lanžhotě, kde žije. Nevyhýbá se ani občasným politickým glosám, jemnému erotickému nebo černému humoru. Specifickou částí jeho tvorby je glosování dění v českém školství.[2] Za svou kariéru má na kontě více než 1200 vtipů, které reagují na různé legislativní a provozní změny v českém školství.[1]
Jeho typickou postavičkou je stařík oplývající lidovou moudrostí, na hlavě zmijovka, na nohou často gumáky, v ruce vidle, ale oblečen do značkového trička s nápisem "Jak Puma" - Puma po vzoru známé značky oblečení a Jak, které má reprezentovat častý pohyb postavičky v jihomoravských vinných sklípcích.[1][15] Poprvé se tato postavička v jeho vtipech objevila v roce 1992.[1]
Dodnes kreslí jako jeden z mála autorů kreslených vtipů všechno ručně. Obrysy vtipů kreslí fixou, výkres naskenuje a následně ručně vybarví.[3] Rád do vtipů kromě toho centrálního vkládá ještě další vedlejší, nebo skryté vtípky.[3]
Význam a vliv
Je zaznamenám v České knize rekordů jako účastník akce Vtip nakreslený na maketu lahve nejvíce autory, v rámci kterého 31 karikaturistů nakreslilo společný vtip na plochu cca 4,2 m².[16][17]
Postavička "Jak Puma" byla mnohokrát ilegálně použita jako podklad pro různé dárkové předměty, trička, hrnky apod.[18]
Dostal se mezi řadu osobností, jejichž ruka je obtisknuta na chodníku slávy v legendární lanžhotské Hospodě u Bartošů, známé z pořadů TV Šlágr.[19]
Knižní a souborné publikace
- Něco na zahřátí (Trnky-Brnky, Vizovice 1994)
- Zas jak Puma (Trnky-Brnky, Vizovice 1997)
- Vyvalte dudy! (Trnky-Brnky, Vizovice 2000)
- Pod plnou parou vpřed!! (Trnky-Brnky, Vizovice 2003)
- Vonásek k tabuli! (spoluautor L. Králík, souborná vydání kreseb z Týdeníku Školství, Dictum, Praha 1995 – 2015)
- Ve víně je sranda (Carpe diem, Brumovice 2007, 2017)
- Sranda z lesů, vod a strání (Carpe diem, Brumovice 2009)
- A tak my tady žijem (Carpe diem, Brumovice 2012)
- Jak přežít Vánoce (Jonathan Livingston, Praha 2019)
- O škole převážně vesele (Jonathan Livingston, Praha 2020)
- Vysmátá kamera (Carpe diem, Brumovice 2023)
Knižní ilustrace
- Chodské pohádky (Carpe diem, Brumovice 2005)
- Chodské pohádky 2 (Carpe diem, Brumovice 2009)
- Zaručeně první lanžhotsko-český slovník (Knihovnicka.cz, Brno 2019)
- Bílý balet z Podluží – 100 let fotbalu v Lanžhotě (Malovaný kraj, Břeclav 2022)
- Bez záruky druhý lanžhotsko-český slovník (Carpe diem, Brumovice 2023)
Ilustrace a spoluautorství na obsahu knihy
- Cesta do hlubin českého školství (spoluautor V. Klaus ml., Jonathan Livingston, Praha 2017)
Osobní život
Žije v Lanžhotě, kde je stále aktivním pedagogem na zdejší Masarykově základní škole. Je ženatý a má dva syny.
Reference
- ↑ a b c d e f SIDONIUS, Jiro. Každý správný učitel by měl mít smysl pro humor. Tapír. Roč. 2022, čís. 6, s. 12-13.
- ↑ a b c Kocmánek Milan | Klub Kreslířů a Humoristů [online]. [cit. 2024-11-08]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g ATELIER RADOVAN. Kreslené vtipy zo školy sa neminú - Milan Kocmánek - ROZHOVORY O UMENÍ. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ Důležité informace o vzdělávání v Česku - Důležité informace o vzdělávání v Česku [online]. 2024-10-31 [cit. 2024-11-08]. Dostupné online.
- ↑ PETRLOVÁ, Jitka. O škole převážně nevážně. Lanžhot, zpravodaj městského úřadu. Roč. 2020, čís. 3, s. 19-20.
- ↑ BERÁNKOVÁ, Aneta. Kreslíř Kocmánek: S Václavem Klausem mladším nás spojil stejný humor a školství. Břeclavský deník. 2017-12-25. Dostupné online [cit. 2024-11-08].
- ↑ VLADIMÍR ČÁBEL. Milan Kocmánek ... vernisáž výstavy - 29. července 2023. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ SCHALLENBERGEROVÁ, Veronika. Zimu lze brát také s humorem, ukáže výstava. Břeclavský deník. 2012-11-30. Dostupné online [cit. 2024-11-08].
- ↑ Cyklo Klub Kučera Znojmo. www.cykloklubznojmo.cz [online]. [cit. 2024-11-08]. Dostupné online.
- ↑ Vánoční výstava kresleného humoru Milana Kocmánka - Oficiální stránky města Lanžhot. www.lanzhot.cz [online]. [cit. 2024-11-08]. Dostupné online.
- ↑ Pozvánka na: MEZINÁRODNÍ FESTIVAL KRESLENÉHO HUMORU: Františkovy Lázně. www.frantiskovy-lazne.cz [online]. [cit. 2024-11-08]. Dostupné online.
- ↑ Porota / The Jury | International cartoon festival [online]. [cit. 2024-11-17]. Dostupné online.
- ↑ Neznámý. Pověst o lanžhotském znaku. Lanžhot, zpravodaj městského úřadu. Roč. 2007, čís. 3, s. 31,32. Dostupné online.
- ↑ a b DUDOVÁ, Beata. Na kreslené fóry doplněné textem je náš jazyk dokonalý, míní humorista. iDNES.cz [online]. 2024-02-01 [cit. 2024-11-08]. Dostupné online.
- ↑ Podle nápisu - Jak Puma - ho lidé poznávají. Břeclavský deník. 2007-09-01. Dostupné online [cit. 2024-11-08].
- ↑ KOCMÁNEK, Milan. Lanžhot rekordní. Lanžhot, zpravodaj městského úřadu. Roč. 2020, čís. 3, s. 59-63.
- ↑ CREATION.CZ. Vtip nakreslený na maketu lahve nejvíce autory. www.dobryden.cz [online]. [cit. 2024-11-17]. Dostupné online.
- ↑ Tričko - Jak puma - Velikost L | Bestdarky.cz. www.bestdarky.cz [online]. [cit. 2024-11-08]. Dostupné online.
- ↑ NEKVAPIL, Václav. Zpěvák Osička proměnil dům na Slovácku ve vyhledávanou hospodu s ubytováním. iDNES.cz [online]. 2024-04-24 [cit. 2024-11-08]. Dostupné online.
Externí odkazy