Narodila se v rodině truhláře Jana Orta v Praze Holešovicích-Bubnech. Matka Františka, roz. Roytová, byla dcerou kováře z Vysokého Chlumce u Sedlčan (z Křepenic), zemřela však v mladém věku na tuberkulózu a otec se znovu oženil[2].
Obecnou školu absolvovala ve Vysokém Chlumci, kde žila u babičky. V Praze absolvovala měšťanku a soukromou obchodní školu (1905–6). Poté pracovala jako úřednice a současně se zabývala ochotnickým divadlem a vystupovala s letenským divadelním spolkem v hostinci U Štorkánů. Soukromě navštěvovala tajně divadelní lekce u herečky ND Ludmily Danzerové a Marie Spurné, herečky Uranie[2].
V Intimním divadle se seznámila s hercem Františkem Smolíkem[3], za kterého se v říjnu 1920 provdala[4].
Již v roce 1916 vystupovala jako herečka v němém filmu. Ve filmu působila i později a hrála ve více než 50 filmech a to až do roku 1958.
Závěr života
V šedesátých letech vážně onemocněla srdeční chorobou. Svého manžela Františka Smolíka (zemřel 26. ledna 1972) přežila jen o několik měsíců. V závěru života se o oba manžele starala Marta Navrátilová, sestra Milady Smolíkové, která s nimi bydlela již od roku 1949[10].
Místem posledního odpočinku Milady Smolíkové i jejího manžela je hřbitov v Praze v Bubenči.
Citát
„
Na jevišti Národního divadla – i dříve na Vinohradech – hrávala celkem malé role různých energických, činorodých, řečných žen, matek, za něž ji kritika hodnotila příznivě. I ona dovedla vytvářet postavy osobitě české. Jako herečka měla v sobě „cosi česky maminkovského“, i když sama děti neměla, a zejména ji svědčily role v hrách českých autorů...V nevelkých rolích působila na diváky svou podmaňující vnitřní energií, rázností i něhou, moudrostí, starostlivostí a také humorem. Bylo-li třeba, dovedla se i ježit a durdit s jedinečnou vyřídilkou. Byla na jevišti vždy nejšťastnější tam, kde mohla zmíněné rysy svých postav prosazovat v zápase za štěstí lidí jejímu srdci nejbližších.
Jan Grmela: Za oponou, vyd. Jos. R. Vilímek, Praha, 1944, str. 165–8
Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 643, foto 26
PROCHÁZKA, Vladimír, a kol. Národní divadlo a jeho předchůdci. Slovník umělců divadel Vlasteneckého, Stavovského, Prozatímního a Národního. 1. vyd. Praha: Academia, 1988. 624 s. S. 457.
František Kovářík: Kudy všudy za divadlem, Odeon, Praha, 1982, str. 115, 210, 348, foto 82
V. Müller a kol.: Padesát let Městských divadel pražských 1907–1957, vyd. Ústřední národní výbor hl. m. Prahy, Praha, 1958, str. 180
Redakce umělecké správy divadla: Čtvrtstoletí Městského divadla na Král. Vinohradech, jubilejní sborník, vyd. Městské divadlo na Král. Vinohradech, Praha, 1932, str. 56, 63, 117
.jpg)
