Leží v nadmořské výšce 159 metrů pod úrovní moře, v příkopové propadlině u břehů Galilejského jezera v Galileji. Město se nachází cca 5 kilometrů severozápadně od Tiberiasu, 110 kilometrů severovýchodně od centra Tel Avivu a cca 47 kilometrů východně od centra Haify.
Migdal je situován v hustě osídleném a zemědělsky intenzivně využívaném pásu podél Galilejského jezera, přičemž osídlení v tomto regionu je převážně židovské. Pouze jihovýchodně odtud, v úbočí pod masivem Arbel leží vesnice Chamam osídlená izraelskými Araby respektive Beduíny.
Migdal je na dopravní síť napojen pomocí dálnice číslo 90, ze které zde odbočuje lokální silnice 807 směrem k západu.
Dějiny
Židovští zemědělci z druhé aliji na polích poblíž osady Migdal roku 1912
Migdal byl založen v roce 1910.[3] Nynější židovské město navazuje svým jménem na biblické město Magdala, které zmiňuje například Evangelium podle Marka 16,9 jako místo původu Máří Magdaleny[4] Magdala, řecky nazývaná Taricheae, bývala v helénském období významným židovským městským centrem v této oblasti. Probíhala tudy důležitá cesta spojující Galilejské jezero a centrální Galileu. Po založení nedalekého města Tiberias počátkem 1. století našeho letopočtu začala Magdala ztrácet na významu. Během první židovské války byla Magdala opevněna a sloužila jako židovský opěrný bod. Po porážce Židů se obec vyvíjela v římském a byzantském období už jen jako menší sídlo vesnického typu.[5] Od 7. století zde skončilo židovské osídlení a ve vesnici žili křesťané.[6] Později se zde usadili Arabové. Ti vesnici nazývali Madždal.[7] Podle internetových stránek Migdalu se zde Arabové usídlili až v polovině 19. století.[6]
Roku 1908 se nedaleko této arabské vesnice, cca 1 kilometrů od břehů Galilejského jezera, usadila skupina křesťanů z Německa, kteří toto místo považovali za rodiště Máří Magdaleny a chtěli se tu trvale usídlit a zřídit zemědělskou komunitu. Už roku 1909 ovšem odešli a jejich pozemky vykoupili židovští sionističtí aktivisté z Ruska, kteří tu založili zemědělskou farmu Achuzat Moskva. Zakladateli osady bylo dvanáct mužů. Ta byla později rozparcelována na jednotlivé zemědělské usedlosti a vznikla z ní židovská vesnice Migdal.[6][8] Šlo o soukromě hospodařící vesnici typu mošava.[9]
Během první světové války se ekonomická situace osady zhoršila. Po válce, za britského mandátu Palestina, začal nový růst. V letech 1920-21 zde působil pracovní oddíl Gdud ha-Avoda (גדוד העבודה), který mimo jiné zbudoval silnici do nedalekého Tiberiasu.[5] V letech 1923-24 dorazila do vesnice nová skupina osadníků.[8] V dobách ekonomické prosperity koncem 20. let se objevily plány amerických investorů na rozvoj turistického ruchu v Migdalu, kde se zamýšlela výstavba hotelu, zároveň sem přicházeli noví osadníci. Po nástupu ekonomické krize byly plány na turistický rozvoj obce opuštěny a Migdal i nadále zůstával jen menším vesnickým sídlem. Během 30. let ale pokračoval rozvoj obce. Došlo k výstavbě synagogy a školy.[6]
Až do poloviny 20. století existovala nedaleko židovského Migdalu stále arabská vesnice Madždal, umístěná přímo u břehu Galilejského jezera. V 19. století v ní žilo 80 lidí. Roku 1931 už měla 284 obyvatel, roku 1945 360 a v roce 1948 populace Madždalu vzrostla na 418. Právě tehdy, v dubnu 1948, během počátečního stádia první arabsko-izraelské války ale byla obec dobyta židovskými silami a vysídlena. Zůstala z ní jen muslimská svatyně Muhammada al-Ajamiho stojící poblíž hlavní silnice u Galilejského jezera.[7]
V roce 1949 byl Migdal povýšen na místní radu (malé město).[1] Téhož roku měla obec 240 obyvatel a rozlohu katastrálního území 5 862 dunamů (5,862 kilometrů čtverečních).[9] V této době nastal do obce skokový příliv nových obyvatel. Roku 1953 zde proto začala výstavba nových obytných čtvrtí, které postupně proměnily ryze vesnický charakter Migdalu.[6]
V současnosti se obyvatelé města zabývají zčásti zemědělstvím. Mnozí dojíždějí za praci mimo obec nebo pracují v turistickém ruchu.[5]
Demografie
Podle údajů z roku 2005 tvořili Židé 93,5 % populace Migdal a včetně "ostatních" tedy nearabských obyvatel židovského původu ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství 96,4 %.[1] Jde o menší sídlo spíše vesnického typu se setrvalým populačním růstem. K 31. prosinci 2014 zde žilo 1814 lidí. Během roku 2014 stoupla registrovaná populace o 1,1 %.[2]
↑ abcLocalities of Eretz Israel: Towns, Kibbutzim, Moshavim [online]. Israel Der Juden-Staat: Das Jahr Der Zionisten, Ullman-Verlag, 1949 [cit. 2010-01-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-04-23. (anglicky)
↑מגדל [online]. bet-alon.co.il [cit. 2010-01-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-01-14. (hebrejsky)
