Michał Głowiński
Michał Głowiński (2016)
Narození	4. listopadu 1934 Varšava
Úmrtí	29. září 2023 (ve věku 88 let) Varšava
Povolání	spisovatel, literární historik, literární vědec, literární teoretik a prozaik
Alma mater	Fakulta polonistiky Varšavské univerzity
Témata	literární věda, literární teorie, literární kritika a literární tvorba
Ocenění	Cena Jana Długosze (2015) Nagroda Literacka im. Juliana Tuwima (2016) Fellow of Collegium Invisibile důstojník Řádu znovuzrozeného Polska zlatá medaile Gloria Artis za přínos kultuře
multimediální obsah na Commons
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Michał Głowiński (4. listopadu 1934 Varšava – 29. září 2023 Varšava) byl polský spisovatel, literární historik a teoretik, autor mnoha studií o komunistickém newspeaku.

Byl jedním z dětí zachráněných z varšavského ghetta týmem Ireny Sendlerové.^[1] Byl umístěn v stacionáři v Turkovicích.

Studoval polonistiku na univerzitě ve Varšavě, kde v roce 1955 obdržel titul magistra. Debutoval v roce 1954 recenzí na Manfredzie Adolfa Rudnického publikovanou v Życiu Literackim. V letech 1955-1958 působil jako asistent na Katedře teorie literatury pod vedením prof. Kazimierza Budzyka. Zároveň rozvíjet kritickou aktivitu, zejména o poezii, mimo jiné, v Życiu Literackim a Twórczości. Od roku 1958 působil v Instytut Badań Literackich Polskiej Akademii Nauk. Habilitoval v roce 1967, na základě studie Cykl studiów z historii i teorii polskiej powieści. V roce 1978 byl zakládajícím členem TKN (Towarzystwo Kursów Naukowych). V roce 1986 se stal řádným profesorem. Od roku 1990 byl předsedou vědecké rady ústavu. Je členem vědecké společnosti Varšavy a Svazu polských spisovatelů.

V roce 2010 vydal autobiografický román Kruhy cizoty (Kręgi obcości), v němž se přihlásil k homosexuální orientaci.^[2][3]

• Poetyka Tuwima a polska tradycja literacka (1962)
• Porządek, chaos, znaczenie (1968)
• Powieść młodopolska (1969)
• Gry powieściowe (1973)
• Style odbioru (1977)
• Nowomowa po polsku (1990)
• Mity Przebrane (1990)
• Marcowe gadanie: Komentarze do słów. 1966-1971 (1991)
• Rytuał i demagogia. Trzynaście szkiców o sztuce zdegradowanej (1992)
• Peereliada. Komentarze do słów 1976-1981 (1993)
• Mowa w stanie oblężenia (1996)
• Czarne sezony (1998, česky: Černé sezóny, 2002)
• Końcówka (1999)
• Magdalenka z razowego chleba (2001)
• Gombrowicz i nadliteratura (2002)
• Historia jednej topoli (2003)
• Skrzydła i pięta (2004)
• Ironia (2005)
• Kładka nad czasem (2006)
• Monolog wewnętrzny Telimeny i inne szkice (2007)
• Fabuły przerwane: Małe szkice 1998-2007 (2008)
• Kręgi obcości (2010)
• Carska filiżanka. Szesnaście opowieści (2016)

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Michał Głowiński na Wikimedia Commons