Michail Zacharevič Rudakov (8. července 1914, Poltavská gubernie, Ruské impérium – 27. srpna 1985, Moskva, Sovětský svaz) byl sovětský malíř a grafik.
Život
Michail Rudakov se narodil v Poltavské gubernii, která je dnes součástí Ukrajiny. Vystudoval Umělecký institut v Charkově. V roce 1940 byl povolán do armády. Dostal se do polského města Przemyśl, kde se seznámil s díly polských autorů.[1] Po vpádu nacistického Německa do SSSR se zúčastnil obranných bojů o Kyjev a byl těžce raněn. Padl do zajetí, během kterého ho německý důstojník střelil do hlavy. Rudakov zranění přežil.[2]
O dva roky později byl ze zajetí osvobozen. Byl však znovu zatčen a odsouzen na pět let za „antisovětskou agitaci v době války“. Byl poslán do lágrů v republice Komi a Archangelské oblasti. Kácel dřevo a pracoval na stavbě železnice Kotlas–Vorkuta. I během pobytu v lágru kreslil.
Poté, co byl propuštěn, pracoval jako výtvarník v divadle a ilustrátor, zejm. válečných románů. Vytvořil série grafických listů k básním Alexandra Bloka nebo François Villona, dílům W. S. Maughama nebo filosofa Lucia Apuleia.[1] V roce 1957 byl rehabilitován.[2]
Reference
- ↑ a b Michael Zakharievich Rudakov. Graphics 1940-60-x. Artinvestment.ru [online]. 2010-4-28. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Svědectví z gulagu. Toto jsou obrázky, na které mají Rusové zapomenout. iDNES.cz [online]. 2022-1-15. Dostupné online.
Externí odkazy
