Narodil se v roce 1911 ve Varšavě, v rodině zaměstnance Genricha Borisoviče Prechněra a jeho manželky Rozy Gerškovny (rozené Prejger).
Michail Prechněr se o fotografii začal zajímat již jako školák a již od 17 let začal spolupracovat s novinami a vydavatelstvími[1].
V poválečném období se osud Prechněrova tvůrčího dědictví ukázal jako nezáviděníhodný: v SSSR ani jedna výstava, ať už osobní nebo kolektivní.[1] Prechněrova díla nebyla reprodukována ani v knihách o dějinách sovětské fotografie.[1] Vyšla pouze jedna časopisecká publikace – k 60. výročí jeho narození a 30. výročí jeho smrti ve válce (Michail Grigorievič zemřel při obranných bojích v Estonsku jako válečný zpravodaj).[1]
Jeho dcera se jmenovala Natalja Michailovna Chrenova.
Bratranci (z matčiny strany) – Isaak Moisejevič Berklajd (1905–1991), vědec v oboru strojírenství, autor monografií „Senzory a měřicí hlavy“ (1960) a „Řídicí automaty: progresivní prostředky řízení“ ve strojírenství“ (Moskva: Mašgiz, 1961), řada vynálezů; umělec Michail Isaakovič Elcufen (1913–1996). Jeho sestřenicí byla kostýmní výtvarnice Eduarda Isaakovna Elcufen (1911–2003), autorka knihy Udělej si sám kostýmy pro jeviště (1960). Synovec – doktor chemie, profesor Alexander Borisovič Terentjev (1933–2006), manžel neteře – Andrew Marcow, profesor hudby na Royal Conservatory of Music v Torontu (1942–2013).
1931-1932_v1_past15337.jpg)
