Konkrétní problémy: též rozpor mezi názvem (mezinár. inv. pozice) a textem (čistá mezinárodní investiční pozice)
Mezinárodní investiční pozice (dále jen NIIP) je zpravidla chápána jako podíl hodnot zahraničních aktiv vlastněných Čechy a českých aktiv vlastněných cizinci. Jako aktiva chápeme hotovost, zůstatky na bankovních účtech, poskytnuté úvěry (bankou, firmou nebo fyzickou osobou), dluhopisy (vydané bankami, firmami, jednotlivci), akcie a podíly ve firmách a další. Aktiva se dále dělí na české vlastněné Čechy či cizinci a na cizozemské vlastněné Čechy či cizinci. NIIP může v mezinárodní politice sloužit k porovnání s ostatními státy. NIIP působí také jako významný ukazatel finančního stavu a bonity země. K hodnocení NIIP se používají dvě metody – poměr NIIP k HDP a poměr NIIP k celkovým finančním aktivům ekonomiky.[1] V souvislosti NIIP se hovoří o aktivech národní vlády, privátního sektoru a občanů. Podle hodnoty NIIP se pak hodnotí, zda je ta která země dlužníkem, či věřitelem.[2]
Vývoj NIIP
Pozice jednotlivých států v tabulce hodnot vykazujících NIIP je proměnlivá. Tyto změny lze přičíst ne zcela stabilní globální politické situaci v období studené války, později rapidnímu rozvoji tržní ekonomiky v postsovětském prostoru a stále rozrůstajícímu se hospodářsky integrovanému prostředí. Například ekonomika USA na základě tohoto ukazatele výrazně oslabila a v současnosti[kdy?] se objevuje mezi největšími[zdroj?!] dlužníky na celém světě, přestože na začátku druhé poloviny 20. století patřila mezi země s nejvyšší hodnotou NIIP. Mezi země s pozitivním NIIP patří evropské západní ekonomiky a jihovýchodní a větší část východní Asie. Při hodnocení NIIP je potřeba brát v potaz nejen ekonomickou soběstačnost daného státu, ale i počet obyvatel. V současnosti jsou na špici žebříčku země východu Asie, což způsobuje vysoká ekonomická vyspělost dané oblasti a tudíž velký počet aktiv držený tamními občany.[3]
Význam NIIP
Národní centrální banky členských zemí Evropské unie jsou povinny poskytovat statistiku investiční pozice vůči zahraničí čtvrtletně ve formě stavů na konci období a přecenění z důvodu změn směnných kurzů nebo jiných cenových změn.
NIIP přispívá zejména k hodnocení vnější zranitelnosti členských států a ke sledování toho, jak se vyvíjí držba likvidních aktiv v zahraničí ze strany sektoru držby peněz. Tyto statistické informace jsou klíčem k sestavování účtu zbytku světa ve čtvrtletních finančních účtech eurozóny. Čtvrtletní statistika investiční pozice vůči zahraničí tvoří též základ pro podrobné sledování hospodářství jednotlivých zemí, a to při postupu Evropské komise při makroekonomické nerovnováze. NIIP je významný ekonomický ukazatel hospodářské vyspělosti státu s přirozeným globálně politickým přesahem.[4]
Tabulka hodnot NIIP jednotlivých států
Zahraniční aktiva
|
Česká aktiva
|
NIIP
|
Rok
|
Austrálie
|
1.611.060.83
|
2.349.958.31
|
-738.897.49
|
2016
|
Rakousko
|
916.315.39
|
897.198.67
|
19.116.72
|
Turecko
|
214.786.31
|
570.935.22
|
-356.148.91
|
Thajsko
|
382.433.73
|
414.076.09
|
-31.642.36
|
USA
|
23.916.651.74
|
32.026.303.93
|
-8.109.652.19
|
Švédsko
|
1.467.925.71
|
1.387.358.83
|
80.566.88
|
Súdán
|
3.841.02
|
78.211.16
|
-74.370.14
|
2015
|
Česko
|
19.185.19
|
256.297.65
|
-45.849.57
|
2016
|
Egypt
|
42.515.73
|
143.938.71
|
-101.422.99
|
2015
|
Francie
|
7.049.360.55
|
7.419.510.01
|
-370.149.46
|
2016
|
Nový Zéland
|
165.803.93
|
275.713..25
|
-109.909.32
|
Paraguay
|
11.277.38
|
22.007.25
|
-10.729.87
|
Rusko
|
1.232.671.36
|
1.005.717.77
|
226.953.58
|
[5]
Odkazy
Reference
Související články
Externí odkazy