Memorial je epická hudební skladba ve stylu pohřebního pochodu složená Michaelem Nymanem v letech 1984–1985. Byla premiérově (a jedinkrát živě) uvedena 15. června 1985.^[1]

Její první komerční nahrávka byla vydána na soundtracku k filmu Kuchař, zloděj, jeho žena a její milenec (The Cook, the Thief, His Wife & Her Lover) z konce 80. let. Znovu pak byla nahrána na album The Essential Michael Nyman Band hudebního uskupení Michael Nyman Band a album The Composer's Cut Series Vol. II: Nyman/Greenaway Revisited. Uvedení skladby na albech After Extra Time a The Best Best of Michael Nyman: 1990–2001 je již jen reedicí nahrávek z Essential a soundtracku.

Nyman využil pohřební pochod už ve své dřívější práci Drowning by Numbers a znovu oživil jeho schéma v Memorialu, přičemž jasně určil smrt a její emocionální dopad jako hlavní téma kompozice. Nyman skladbu výslovně věnoval památce 39 fanoušků fotbalového klubu Juventus FC, kteří zemřeli v květnu 1985 při tragédii na Heyselském stadionu v Bruselu.^[2]

Kompozice si vypůjčila hudební frázi z opery Král Artuš od barokního skladatele Henryho Purcella, z předehry k árii „What Power Art Thou“ zpívané Studeným Géniem v třetím dějství. Tato fráze se ovšem nesčetněkrát opakuje v minimalistickém duchu. Skladbě dominují první dvě třetiny sekce smyčců a žesťů, podpořené basovou kytarou a bubeníkem. Sopranistka Sarah Leonardová nastupuje až v poslední třetině a její part se skládá hlavně z dlouhých bezeslovných vzlyků, které do kompozice vnáší dramatický efekt.^[3] Její zpěv je soustavně o oktávu výš než zbytek orchestru a vytváří tak děsivý efekt vyjadřující bolest a smutek.

Nejznámější částí skladby je ve skutečnosti pouze její pátá věta. Šestá věta byla vydána na kompaktním disku pod názvem „Images Were introduced“ v rámci alba The Kiss and Other Movements.^[4] Druhá a čtvrtá věta se objevují na albu La Traversée de Paris.^[4] Ostatní věty zůstaly nevydané a Nyman označil dílo za „demontované“.^[4]

Skladbu popsal Waldemar Januszczak v britském deníku Guardian jako „malý kousek pokání“.

Memorial měl silný vliv na filmového režiséra Petera Greenawaye, který se rozhodl přizpůsobit části svého filmu Kuchař, zloděj, jeho žena a její milenec této skladbě. Ve skutečnosti je tato kompozice možná nejlepším příkladem integrace Nymanovy hudby do Greenawayovy tvorby. Poslední sekvence filmu byla zcela zinscenována kolem páté věty Memorialu.^[5] Sekvence představuje průvod nesoucí tělo Milence, připravené Kuchařem, servírované a Manželkou jako jídlo pro jejího manžela, Zloděje.

Na Zimních olympijských hrách v roce 1998 v japonském Naganu využila ruská krasobruslařská dvojice Oksana (Paša) Grišuková a Jevgenij Platov část skladby ve svém volném tanci a získala zlatou medaili.^[6]

Později byla skladba využita v dokumentárním filmu Muž na laně (2008)^[7] a také ve znělce nizozemského televizního pořadu Coena Verbraaka Kijken in de Ziel (2009–2018).^[8] Skladbu využívá při víkendovém vydání zpráv izraelský televizní kanál Channel 2 (Arutz Shtaim).

V roce 2014 sám skladatel navázal na odkaz obětem z oblasti fotbalu, když složil svou 11. symfonii Hillsborough memorial a věnoval ji 96 obětem na životech při semifinálovém zápase Liverpoolu s Nottinghamem 15. dubna 1989. Symfonie měla svou světovou premiéru 5. července 2014 v liverpoolské katedrále.^[9][10]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Memorial (Nyman) na anglické Wikipedii.

• Michael Nyman on his Hillsborough Memorial: 'It can only have an emotional purpose' Michael Nyman mluví o své tvorbě včetně hudby pro Kuchaře, zloděje, jeho ženu a jejího milence (anglicky)
• Michael Nyman: Memorial (1985) na webu Music Sales Classical, včetně partitury (anglicky)