Medea
Jiří Antonín Benda, rytina J. W. Mechaua kolem roku 1810
Základní informace
Žánr	melodram („ein mit Musik vermischtes Drama“)
Skladatel	Jiří Antonín Benda
Libretista	Friedrich Wilhelm Gotter
Počet dějství	1
Originální jazyk	němčina
Literární předloha	Eurípidés: Médeia
Premiéra	1. května 1775, Lipsko
Česká premiéra	duben 1779, Praha, Divadlo v Kotcích (německy) / 22. prosince 1875, Praha, Prozatímní divadlo (česky)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Medea je melodram českého skladatele Jiřího Antonína Bendy, který vznikl roku 1775 na text Friedricha Wilhelma Gottera, Bendova dvorního libretisty. Spolu s druhým Bendovým melodramem Ariadnu na Naxu má toto dílo své pevné místo ve vývoji tohoto hudebnědramatického žánru.

V českých zemích Medeu uvedla divadelní společnost Karla Wahra, doloženě ve své první sezóně v divadle v Kotcích v dubnu 1779. Již roku 1787 vydal český překlad díla Karel Ignác Thám, přímé doklady o jeho soudobém uvedení v češtině však nejsou. U příležitosti 100 let od premiéry uvedlo Bendovu Medeu v češtině pražské Prozatímní divadlo.

Medea vypráví příběh známé řecké báje o žárlivé Iásónově manželce Médeie, která kvůli jeho nevěře zabila nejen jeho milenku a jejího otce, ale též své a Iásónovy děti.

Tak jako i jiná Bendova díla bývá i tento melodram uváděn jen velmi zřídka. V prosinci 2002 jej uvedlo scénicky Východočeské divadlo v doprovodu Komorní filharmonie Pardubice pod vedením šéfdirigenta Leoše Svárovského v režii Michaela Taranta. U příležitosti třísetletého výročí narození skladatele jej v únoru 2022 v rámci svých abonentních koncertů uvedla Česká filharmonie.^[1] V hlavní roli Medey vystoupila Zuzana Stivínová. Na poloscénickém provedení se podílela režisérka Alice Nellis.^[2]

• Medea, plná partitura a klavírní výtahy v databázi IMSLP
• Medea, vydání textu z roku 1782 v databázi Knihy Google (v němčině)
• Medea v překladu Karla Ignáce Tháma z roku 1787 v databázi Knihy Google