Pocházela z rodiny státního úředníka Karla Valenty a jeho ženy Miloslavy rozené Růžičkové. S divadlem začínala jako elévka v činohře Nového německého divadla v Praze v roce 1917.[2] V letech 1919–1921 vystupovala v kabaretu Červená sedma pod uměleckým jménem Meda Andresová. Následně působila v divadlech v Olomouci (1921–1922), Ostravě (1922–1924) a v menších pražských divadlech a varieté.[2] Od roku 1930 příležitostně hostovala v Divadle na Vinohradech,[3] od roku 1936 zde působila jako stálý host.[4]
Vystupovala především na scéně Komorního divadla. Po nástupu nového ředitele Divadla na Vinohradech Dr. Bedřicha Jahna v roce 1935 a v souvislosti s jeho úsilím o umělecké zkvalitnění repertoáru Komorního divadla, jí byla smlouva o pohostinských hrách omezena na čtyři role do roka, přičemž stejnou smlouvu obdržela i Anna Sedláčková. Valentová požádala tedy o přijetí za řádného člena stálého souboru s tím, že chce hrát starší role. Tyto však byly obsazovány především osvědčenými herečkami Marií Ptákovou, Martou Májovou a Růženou Šlemrovou, takže stálé angažmá nezískala a další uměleckou účast odmítla.[5] Angažmá získala až po odchodu ředitele Jahna v roce 1940 a v Divadle na Vinohradech pak působila do roku 1945.[6]
Byla především herečkou konverzačních her, jejíž herecký projev byl silně ovlivněn operetními konvencemi.[7]
Překládala rovněž divadelní hry z ruštiny, uváděné pak např. na scéně Divadla československé armády, resp. Vinohradského divadla.[8]
Jejím prvním manželem byl od roku 1919 ředitel divadla Rokoko Mirko Andres (Vladimír Andres nar. 1887). Manželství bylo v roce 1923 rozvedeno. Podruhé byla provdána od roku 1926 za Karla Černého (1895), avšak i toto manželství skončilo rozvodem. Po třetí se vdala v roce 1944 za Miloslava Václavíka (1913).
Citát
„
Byla to půvabná, křehká blondýnka líbivého zjevu, inteligentní a vkusná, takže mohla být nadějí Sedmy. Později jako Meda Valentová prošla mnoho pražských divadel, zejména Vinohradské.
↑Redakce umělecké správy divadla: Čtvrtstoletí Městského divadla na Král. Vinohradech, jubilejní sborník, vyd. Městské divadlo na Král. Vinohradech, Praha, 1932, str. 117.
↑ V. Müller a kol.: Padesát let Městských divadel pražských 1907–1957, vyd. Ústřední národní výbor hl. m. Prahy, Praha, 1958, str. 180.
↑Bedřich Jahn: Pět let ředitelem Městských divadel pražských, Melantrich, Praha, 1940, str. 10, 15.
Joža Götzová: Profily českých herců, vyd. S. V. U. Mánes, Praha, nedat. (okolo 1931), str. 70, obraz. část str. 130
Bedřich Jahn: Pět let ředitelem Městských divadel pražských, Melantrich, Praha, 1940, str. 6, 10, 15
Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 254, 369
V. Müller a kol.: Padesát let Městských divadel pražských 1907–1957, vyd. Ústřední národní výbor hl. m. Prahy, Praha, 1958, str. 180
Redakce umělecké správy divadla: Čtvrtstoletí Městského divadla na Král. Vinohradech, jubilejní sborník, vyd. Městské divadlo na Král. Vinohradech, Praha, 1932, str. 117
Redakční rada: Ročenka Kruhu solistů Městských divadel pražských 1936, ročník XIII, Městské divadlo na Král.Vinohradech, Praha, 1936, str. 60