Mazanec či velikonoční bochník je bochánek pečený zpravidla na Velikonoce ze sladkého kynutého těsta, které se používá i na vánočku, patřící mezi nejstarší druhy českého obřadního pečiva.[1] Pečení mazance probíhalo tradičně na Bílou sobotu.[1] V závislosti na tom, pro koho byl mazanec dříve určen, se lišilo jeho složení. Pro čeledíny se dělal mazanec z obyčejného kynutého těsta, naproti tomu pro návštěvy bylo těsto obohaceno rozinkami a mandlemi.[1]
Hutnější těsto mívá nažloutlou barvu a bývají v něm zapečené rozinky či kousky kandovaného ovoce. Nahoře pak bývá před pečením udělán ostrým předmětem kříž[1] či je celý naříznutý přes kříž.[2] Jeho vrchol může být posypán krájenými mandlemi. Vlastní receptura mazance se liší v závislosti na použitém receptu.
Jako mazanec se kdysi označoval i koláč z krajíčků sušeného chleba, který se pak namočil do vína a prokládal se makovou či mandlovou kaší.[3]
Mazanec se mohl péci i v jiné části roku při jiné příležitosti a mohly se do něj zapékat mince.[4]
Historie
Detail na krájené mandle na povrchu mazance
Nejstarší české kuchařské předpisy na mazanec pocházejí z 15. a počátku 16. století, kdy některé byly také určené na Velikonoce, jinak se pekly i mimo Velikonoce.[3] Do těsta se tehdy nedával cukr, neboť nebyl ještě příliš znám a byl drahý, pouze se dávala sladká smetana.[5] Dále pak bílá mouka, kvasnice, vejce a koření (zmiňovány jsou šafrán a hřebíček), případně i sladký tvaroh v majetnějších rodinách.[1] Vydutý koláč byl pak nazýván nejen mazanec, ale i „babka“, „měchura“ či „tyrolaganum“.[6]
Dříve záleželo na majetkových poměrech v rodině, jestli budou mít v domácnosti jeden velký mazanec, ze kterého dostal každý svůj díl, a nebo jestli se v případě majetnějších rodin dostane malý bochánek na každého člena.[1] Podobně jako „hot cross buns“ v anglosaském světě.
Zajímavost
Jako mazanec se označoval pomazaný mezní kámen.[7]
↑ abcdefPOSPĚCHOVÁ, Petra. Mazanec patří mezi nejstarší druhy českého obřadního pečiva [online]. Ihned.cz [cit. 2011-04-25]. Dostupné online.
↑ Velká kuchařka podrobné navedení k upravování všech druhů pokrmů a nápojů. ndk.cz [online]. [cit. 2024-03-30]. Dostupné online.
↑ abMagdalena Beranová – Jídlo a pití v pravěku a ve středověku, ISBN80-200-1340-7
↑ Staročeské výroční obyčeje, pověry, slavnosti a zábavy prostonárodní pokud o nich vypravují písemné památky až po náš věk. ndk.cz [online]. [cit. 2024-03-30]. Dostupné online.
↑ Mala Domácí kuchařka, čili, Kterak se v malých domácnostech jídla rozličného druhu jednoduchá i oupravnější, masitá i postní lacině a chutně připravovati mají. ndk.cz [online]. [cit. 2024-03-30]. Dostupné online.
.JPG)
.JPG)
