Narodil se do rodiny rakovnického purkmistra Jana Grylla z Gryllova, který byl také literárně činný, podobně jako Matyášův mladší bratr Jan. Studoval na pražské univerzitě, kde roku 1570 získal bakalářský a v roce 1576, už jako správce školy v Táboře, i magisterský titul. Vzdělání si v letech 1571–1573 prohluboval také na luteránské univerzitě ve Wittenbergu. Po návratu vystřídal několik pedagogických míst. V roce 1573 se stal rektorem svatohavelské školy v Praze, o rok později působil ve Slaném a v říjnu 1574 se přestěhoval do Loun.[2]. Odešel ale už koncem následujícího roku. Během jeho krátkého působení vydala lounská škola sborník básní svých žáků a profesorů.[3] Z Loun odešel řídit školu do Tábora. Ale i tam zůstal jen rok. Poté, co získal na pražské univerzitě titul magistra, na škole zůstal jako pedagog. Vykládal mj. spisy Aristotelovy a Ciceronovy, ve školním roce 1577/1578 byl proboštem na koleji Karla IV. Roku 1580 opět univerzitu opustil a působil jako hofmistr u Jeronýma Šlika.[4] Při té příležitosti se dostal do do Basileje, kde navštěvoval přednášky z teologie. Navštívil i Ženevu. Po návratu do Čech v roce 1581 se stal děkanem na artistické fakultě. Už o rok později, v roce 1582, ale svou akademickou dráhu definitivně ukončil a stal se starším písařem v Žatci.[5]
Zde se oženil a brzy se zařadil do vrstvy žateckého patriciátu. Vzal si Annu, vdovu po univerzitním mistru Jakubu Strabonovi Klatovském, který v září 1582 v Žatci zemřel na mor. Anna byla dcera žateckého primasa z poloviny 16. století Jana Peřiny.[6]
Postupně získal významné postavení i v městské správě. V dubnu 1594 byl jmenován jedním z dvanácti konšelů.[7] V roce 1597 zastupoval Žatec na českém sněmu a byl členem komise pro sjednocení zemského zřízení a městských práv.[4] Vlastnil hospodářský dvůr na předměstí Brandejs, které se rozkládalo kolem dnešního Chmelařského náměstí.[8] Gryll byl příslušníkem Jednoty bratrské, kteří v luteránském Žatci tvořili nepatrnou menšinu.[9]
Napsal několik básní a především spis z roku 1578 s názvem O kometách, kdy a ktereych let se ukazowaly a gaké účinky a proměny w swětě s sebou přinášely, z rozličných hystorij sebráno,[10] o něž se jako o zázračná boží znamení zajímal.[11] Vzhledem k tomu je po něm pojmenována planetka (24662) Gryll.[12]
Odkazy
Reference
↑KATZEROWSKY, Wenzel. Nekrologium der Stadt Saaz. Žatec: Nákladem vlastním, 1888. 53 s. S. 16.
↑ŠTĚDRÝ, František. Dějiny města Loun. Louny: Odbor Klubu čsl. turistů v Lounech, 1930. 169 s. S. 54.
↑ROEDL, Bohumír (ed). Louny. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2005. 442 s. ISBN80-7106-662-1. S. 125.
↑ abBiografický slovník: GRYLLUS z Gryllova Matyáš 1551–2.9.1611 [online]. Historický ústav Akademie věd ČR [cit. 2019-09-04]. Dostupné online.
↑Gryll z Gryllova, Matěj, 1551–1611 [online]. Středočeská vědecká knihovna v Kladně [cit. 2019-09-04]. Dostupné online.
↑ROEDL, Bohumír (ed). Svědectví z morového času. Kniha svědeckých výpovědí u městského soudu v Žatci z let 1580–1587. Praha: Koniasch Latin Press, 2003. 419 s. ISBN80-86791-04-1. S. 256. (Dále jen Roedl 2003).
↑ROEDL, Bohumír. Žatecká rodina Hošťálků z Javořice. Žatec: Regionální muzeum K. A. Polánka v Žatci, 1997. 264 s. ISBN80-901944-3-5. S. 71.