Matouš Děpolt Popel z Lobkowicz na Strakonicích
Erb rodu Lobkoviců
34. český velkopřevor řádu maltézských rytířů
Ve funkci: 1591 – 1619
Panovník	Rudolf II., Matyáš
Předchůdce	Kryštof starší z Vartenberka
Nástupce	Jindřich z Logau
Místodržící Českého království
Císařský rada
Hejtman Prácheňského kraje
Ve funkci: 1605 – 1606
Panovník	Rudolf II.
Předchůdce	Bedřich Švihovský z Rýzmberka a ze Švihova
Nástupce	Bedřich Švihovský z Rýzmberka a ze Švihova
Ve funkci: 1603 – 1604
Panovník	Rudolf II.
Předchůdce	Bedřich Švihovský z Rýzmberka a ze Švihova
Nástupce	Bedřich Švihovský z Rýzmberka a ze Švihova
Ve funkci: 1597 – 1598
Panovník	Rudolf II.
Předchůdce	Teobald (Děpolt) Švihovský z Rýzmberka a ze Švihova na Horažďovicích
Nástupce	Teobald (Děpolt) Švihovský z Rýzmberka a ze Švihova na Horažďovicích
Narození	21. září 1564
Úmrtí	11. října 1619 (ve věku 55 let) Praha
Místo pohřbení	katedrála svatého Víta
Rodiče	Václav Popel z Lobkowicz († 1574) a Benigna (Bonuše) z Veitmile
Příbuzní	bratr: Jiří mladší Popel z Lobkowicz (1556–1590) bratr: Adam Havel Popel z Lobkowicz (1557–1605) bratr: Jan Václav Popel z Lobkowicz (1561–1608) děd: Šebestián z Veitmile na Postoloprtech († 1549) babička: Anna Glatzová ze Starého Dvora děd: Jan Děpolt Popel z Lobkowicz († 1527) babička: Anežka z Klinštejna († 1528)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Matouš Děpolt Popel z Lobkovic, také z Lobkowicz (21. září 1564^[1] – 11. října 1619^[2] Praha) byl místodržícím Českého království, hejtmanem prácheňského kraje (1597–1598, 1603–1604, 1605–1606)^[3][1] a velkopřevorem johanitského řádu (1591–1611). Pocházel z duchcovské větve šlechtického rodu Popelů z Lobkovic.

Jeho rodiče byli Václav Popel z Lobkovic († 1574) a Bonuše z Veitmile.^[4] Do řádu johanitů vstoupil v roce 1586, díky svým schopnostem se později stal komturem. Po smrti velkopřevora Kryštofa staršího z Vartenberka byl zvolen bratry převorství a následně císařem Rudolfem II. jmenován novým velkopřevorem (27. května 1591).^[2]

Za jeho působení došlo k ekonomickému pozvednutí celého převorátu. Začal také s renesanční obnovou řádového konventu na pražské Malé Straně, který byl dosud poškozen následkem husitských válek. Povedlo se mu také uzavřít konkordát s císařem Rudolfem II., který johanitům zajišťoval svobodné volby velkopřevora bez zásahu císaře (9. června 1598).^[2] Za českého stavovského povstání byl 23. května 1618 ušetřen 3. pražské defenestrace.^[zdroj?]

Byl pohřben v katedrále sv. Víta na Pražském hradě.^[1]

• Roku 1605 udělil pečeť a znak městečku Radomyšl, které patřilo do majetku johanitského řádu.^[2]
• V roce 1983 byl ztvárněn hercem Peterem Debnárem v československém historickém seriálu Lekár umierajúceho času.
• V roce 2009 byl na radnici ve Volyni objeven erb Matouše Děpolta Popela z Lobkovic, který používal těsně před svým zvolením do úřadu velkopřevora.^[5][6]

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.