Maskovaná milenka je romantické drama režiséra Otakara Vávry z roku 1940. Šlo o jednu z klíčových kulturních událostí toho roku, kdy se 120. výročí narození Boženy Němcové stalo příležitostí k připomenutí jejího odkazu, chápaného jako příklad boje za udržení české kultury (Halas: Naše paní Božena Němcová; Seifert: Vějíř Boženy Němcové; Fučík: Božena Němcová bojujcí). Podnikatelská rodina Havlových financovala náklady na vznik celovečerního filmu, k němuž knížecí rodina Thurn-Taxis poskytla mobiliář jako kulisy a módni salon Hany Podolské vytvořil kostýmy. Film byl s úspěchem distribuován v české a německé verzi (Die maskierte Geliebte) a zobrazuje příběh, který je hypoteticky inspirován vztahem vévodkyně de Dino k hraběti Clam-Martinicovi, z něhož se podle jedné z možných, ale neprokazatelných teorií narodila Božena Běmcová.
Děj filmu
Jde o příběh ovdovělé mladé šlechtičny Lenky Rosetti (Lída Baarová), která po tragickém manželství po boku hrubého a nevěrného muže netouží po dalším muži, ale jen po dítěti. Na maškarním plese se v masce seznámí s Leonem z Costy (Gustav Nezval). Obstará si o něm informace týkající se zejména jeho charakteru, načež mu navrhne uzavřít jistý druh smlouvy. Po jejím podepsání se znovu setkávají v jejím sídle, kam byl on přivezen se zavázanýma očima, aby nepoznal ono místo. Lenka Rosetti zůstává ukryta za svou maskou i během osudové noci, jež má své následky: později dává svému milenci na vědomí, že s ním čeká dceru, ale nemá v úmyslu s ním žít. Když se s ním později náhodně setká u hraběte Alberta s jako těžce zraněným vojákem, dlouho váhá, zda mu má svěřit své tajemství, protože jí činí sebestředné potěšení pozorovat Leona z Costy, který si není vědom, že jeho ošetřovatelka je totožná s jeho milenkou, a brání se lásce k ošetřovatelce, aby si uchoval lásku ke své lásce. Nakonec baronka Rossetti, pronásledovaná žárlivostí sama na sebe, rozkryje Leonovi své jednání, omluví se mu i s ohledem na jejich dceru a nabídne mu sňatek.
Literární námět
Rukopis knižní novely s původním názvem Imprudence et bonheur (česky Nerozum a štěstí) byl v roce 1911 zásluhou vévody Maurice de Talleyrand Périgord de Dino poprvé publikován. Později byla tato novela zveřejňována pod názvem L'Amour masqué, (česky Maskovaná milenka).[1] Česky vyšla Maskovaná milenka poprvé v roce 1911.[2]
Když se francouzský spisovatel Honoré de Balzac seznámil s vévodkyní de Dino, rozenou princeznou kuronskou, sestrou Vilhelminy Zaháňské a poslední vévodkyní Zaháňskou, věnoval jí velkou pozornost, zatímco on sám se vévodkyni sympatický nejevil.[3] Později ji jako důkaz své úcty údajně věnoval rukopis Maskované milenky, krásně vázaný umělcem Lesortem. Novela, jejíž hlavní hrdinové se jmenují Elinor de Roselis a Leon de Préval, byla odvážným darem, protože se velmi volně inspiruje životními příběhy vévodkyně de Dino, je vůči jejímu jednání velmi kritická a doporučuje z etických důvodů zcela jiné řešení, než pro jaké se nakonec skutečná vévodkyně rozhodla. Rukopis, jehož literární kvality vzbuzují nejistotu, zda skutečně může jít o Balzacovo dílo, se uchovával jako velká vzácnost v rodinné knihovně vévodů de Dino půl století. Zveřejněn byl více než 60 let po autorově smrti.
Obsazení
Tvůrci
Odkazy
Reference
- ↑ JÍLOVSKÁ, Oliva. Maskovaná milenka (předmluva). Praha: J. Otto, 1914. 77 s. S. 3–4. Dostupné online po registraci.
- ↑ Maskovaná milenka (zobrazení záznamu) [online]. Databáze Národní knihovny ČR [cit. 2024-05-29]. Dostupné online.
- ↑ Honoré de Balzac en Touraine [online]. Le Lys dans la Valée.fr [cit. 2024-05-29]. Dostupné online. (francouzsky)
Externí odkazy
| Filmy režírované Otakarem Vávrou |
|
| 30. léta | |
|
| 40. léta | |
|
| 50. léta | |
|
| 60. léta | |
|
| 70. léta | |
|
| 80. léta | |
|
| 90. léta | |
|
| 2000 – 2011 | |
