29. dubna 1945 byl americkou 45. pěší divizí osvobozen koncentrační tábor v Dachau blízko Mnichova, jeden z nejhorších v nacistickém Německu. Zhrození pohledem na zubožené vězně a na železniční vagóny plné mrtvých těl, postříleli američtí vojáci bez řádného soudu dosud neujasněný počet neozbrojených německých válečných zajatců. Část z nich tvořily stráže tábora z SS-Totenkopfverbände, mezi usmrcenými byl také vysoký počet příslušníků Waffen SS z 5. tankové divize SS[zdroj?!], kteří se po tvrdých bojích na východní frontě zotavovali v nedaleké nemocnici.[zdroj?!]
Dodnes se vedou spory o tom, kolik Němců bylo v Dachau skutečně usmrceno. Jednotlivé zdroje uvádějí různá čísla. Značná část z nich byla zabita také samotnými vězni, kterým američtí vojáci dodali zbraně. Mnozí tzv. „kápové“, kteří v době fungování tábora činili ta nejhorší zvěrstva, byli osvobozenými vězni pomalu a brutálně ubiti k smrti lopatami.
Žádný z pachatelů nebyl za tento čin nikdy souzen. Generál Patton, na konci války jmenovaný guvernérem Bavorska, vydal příkaz případ dál nevyšetřovat.