V České republice se vyskytuje roztroušeně, nejvíce ve středních polohách, v horách obvykle chybí.[1][2][3]
Ekologie
Roste nejčastěji na vápnitých půdách v teplých oblastech na výslunných a suchých stanovištích. Objevuje se na sušších loukách a pastvinách, ve světlých okrajích lesů a křovin, na vinicích i náspech okolo cest a železničních tratích, stejně jako v lomech a pískovnách. Nejlépe prospívá na propustné, jen mírně vlhké půdě, která nemusí obsahovat hodně humusu.
Je rostlinou dvouletou až krátce vytrvalou, kvete hlavně v letních měsících, obvykle v červenci a srpnu. Dobře zakořeněný trs přetrvá bez újmy delší období sucha. Pěstuje se také někdy jako okrasná rostlina v zahradách, hluboké seříznutí krátce po odkvětu prodlouží životnost rostliny.[1][2][4]
Popis
Marunek barvířský je bylina s plstnatou, v horní části větvenou, vystoupavou až přímou lodyhou, která vyrůstá do výše 30 až 70 cm. Přízemní listy s plochými řapíky mají čepele dvakrát nestejně peřenodílné až peřenosečné. Lodyžní listy jsou přisedlé, čepele mají podlouhle eliptické, jednou až dvakrát pravidelně hřebenitě peřenodílné až peřenosečné. Úkrojky listů dlouhých 1 až 3 cm bývají úzké až čárkovité, zubaté a krátce plstnaté. Rozdrcené listy silně voní.
Na koncích lodyh a větví jednotlivě vyrůstají široce nálevkovité úbory, široké 2 až 4 cm, s víceřadým, střechovitě uspořádaným zákrovem. Květy ve středu úboru jsou oboupohlavné, trubkovité a mají žlutou až zlatožlutou pětilaločnou korunu 4 mm velkou. Květy po obvodě jsou samičí, jazykovité, bývá jich 20 až 32 a mají žluté liguly dlouhé 6 až 12 mm. Květní lůžko je výrazně polokulovité. Rostliny kvetou postupně po dobu asi dvou měsíců, květy obsahují hodně nektaru a opyluje je široká škála hmyzu. Ploidie druhu je 2n = 18.
Plody jsou obvejčité, 2 mm velké, mírně čtyřhranné nažky s pěti málo zřetelnými žebry a jsou zakončené 2,5 mm dlouhým chmýrem.[1][2][4][5][6]
Význam
Květy čerstvé, suché i poupata marunku barvířského obsahují trvanlivé žluté barvivo a byly v minulosti používány k barvení tkanin. Občas posloužil v lidovém léčitelství, sbírala se kvetoucí nať a výluh se užíval jako anthelmintikum, prostředek proti střevním parazitům. Rozsekaná nať se sypala na podlahu za účelem provonění místnosti a vypuzení blech. Semena se ještě i nyní občas vysévají do zahrad, kde po několik let bez zvláštní péče tyto květiny rostou a kvetou. Býložravá zvířata rostliny nespásají.[4][6]
Taxonomie
V české přírodě se marunek barvířský vyskytuje ve dvou poddruzích:
↑HASSLER, M. Catalogue of Life: Cota tinctoria [online]. Naturalis biodiverzity Center, Leiden, NL, rev. 2017 [cit. 2017-03-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-05-31. (anglicky)
↑WATSON, Linda E. Flora of North America: Cota tinctoria [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2017-03-26]. Dostupné online. (anglicky)
↑ abPrairie Wildflowers of Illinois: Cota tinctoria [online]. Illinois Wildflowers, John Hilty, USA [cit. 2017-03-26]. Dostupné online. (anglicky)
↑DANIHELKA, Jiří; CHRTEK, Jindřich; KAPLAN, Zdeněk. Checklist of vascular plants of the Czech Republic. S. 647–811. Preslia [online]. Botanický ústav, AV ČR, Průhonice, 2012 [cit. 26.03.2017]. Roč. 84, čís. 3, s. 647–811. Dostupné online. ISSN0032-7786. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Marunek barvířský na Wikimedia Commons