Konkrétní problémy: Zkontrolovat soulad uváděných informací se zdroji (ve zdroji např. není uvedena jako předsedkyně, nýbrž jako členka předsednictva, která má v gesci účetnictví spolku); upravit formát referencí (článek v tištěném periodiku s dostupností on-line, obecné citování Krameria není standardní citací a v případě změny odkazu či omylu je pak informace neověřitelná); dtto "zmínka v diplomové práci" - opět by měla být standardní citace vysokoškolské kvalifikační práce. Dále si dovoluji dát do úvahy přesměrování na "Marta Johanovská". Z toho mála dohledaného se zdá, že později profesně působila pod tímto jménem (Historický ústav AV ČR, autoritní data). Děkuji.
Marta Krupičková-Johanovská (roz. Krupičková; 11. listopadu 1890 Mělník[1] – 19. ledna 1964 Praha[2]) byla česká lékařka, zaměstnankyně Ministerstva veřejného zdravotnictví Československa a feministka; jedna z prvních promovaných doktorek medicíny v Čechách. Roku 1938 dosáhla funkce ministerské zdravotní radové, jedné z prvních žen na tak vysoké pozici na úřadech ministerských úřadů v Československu. Podílela se rovněž na činnosti Československého červeného kříže.
Život
Mládí a studia
Narodila se v rodině mělnického advokáta. Po absolvování měšťanské školy začala studovat v Praze na nově otevřeném (1890) prvním soukromém dívčím gymnáziu ve střední Evropě Minerva,[3] zde jí učila mj. Albína Honzáková či Marie Baborová. Po absolvování gymnázia začala studovat medicínu na české lékařské fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze.[4] Až do roku 1900 docházely dívky na přednášky na hospitační studium (bez statutu řádné posluchačky); v roce 1900 bylo novým zákonem dívkám umožněno skládat zkoušky za celou dosavadní dobu studia. Během studia navštívila také několik politických přednášek T. G. Masaryka.[5]
Lékařkou
Roku 1913 se stala první ženou-předsedkyní Svazu českoslovanského studentstva.[6] V této funkci zejména výrazně přispěla k uklidnění napjaté situace toho roku v Praze, kde došlo k demonstracím za zřízení druhé česky vyučující univerzity v Čechách a studentské stávky, včetně pokojného rozpuštění demonstrace na pražských Příkopech (během podobné demonstrace roku 1905 zemřel v Brně truhlářský dělník František Pavlík). Po půl roce pak, zejména kvůli náročnému studiu medicíny, z funkce odstoupila. Promovala okolo 19. února 1916. Stala se tak jednou z prvních zhruba dvaceti v Čechách vystudovaných lékařek, první medička Anna Honzáková zde titul získala teprve roku 1902.
Ještě jako medička byla jmenována sekundární lékařkou na klinice prof. Josefa Thomayera, ještě nedávno skeptického k angažmá žen v lékařství, kde nahrazovala lékaře nasazené na bojových frontách první světové války. Po vzniku Československa roku 1918 a návratu lékařů z fronty z nemocnice odešla a zřídila si jako soukromou praxi. S Alicí Masarykovou, dcerou TGM, a dalšími se podílela na založení Československého červeného kříže, kde Masaryková působila jako předsedkyně.
Ministerstvo
Jako první žena v ČSR si zažádala o fyzikální zkoušku pro úřední lékaře, s nejistou perspektivou zaměstnání ve státních službách. Tu však začátkem 20. let s vyznamenáním složila a nedlouho potom byla angažována na sociálně-zdravotním odboru československého Ministerstva veřejného zdravotnictví. V této funkci se podílela zejména ve věci potírání tuberkulózy v obyvatelstvu, nově léčitelné díky tehdy nově objeveným, ponejvíce v rozvojových oblastech Podkarpatské Rusi, v rámci Masarykovy ligy proti tuberkulose.
Podílela se rovněž na založení Masarykovy státní školy pro zdravotní a sociální péči. Na jaře roku 1938 získala titul ministerského rady na Ministerstvu zdravotnictví. Záhy po jejím jmenování se objevil problém, jakým způsobem by měla být, vzhledem k mužskému rodu názvu úřadu, oslovována.
Po skončení druhé světové války se podílela na obnově Československého červeného kříže. O své práci u ČSČK vydala publikaci Československý Červený kříž za míru a za války.
Úmrtí
Marta Krupičková-Johanovská zemřela 19. ledna 1964 v Praze, ve věku 73 let.
Rodinný život
Začátkem 20. let se provdala jako Johanovská, z manželství vzešli dva synové.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
