Marie Prokschová (německy Marie Proksch, 28. června 1836, Praha^[2] – 17. května 1900 tamtéž^[3][4]) byla česká německy hovořící^[5] klavíristka a hudební skladatelka z významného libereckého rodu Prokschů.

Narodila se v rodině klavíristy a hudebního pedagoga Josefa Proksche a jeho manželky Anny, rozené Bergmannové (1800–1861); v době jejího narození bydlela rodina v Melantrichově ulici 15/463.^[2] Měla staršího bratra Theodora.^[6] U otce získala hudební vzdělání.

V letech 1852–1857 koncertovala v Čechách a Rakousku. V roce 1862 se vydala na několik měsíců do Paříže, kde si získala věhlas jako koncertní klavíristka.^[7] Při pařížské cestě ji doprovázela klavíristka Augusta Kolářová, který ve městě zůstala další tři roky kvůli studiu u Vilemíny Clauss-Szarvadyové.

Po smrti otce v roce 1864 převzala společně s bratrem Theodorem Prokschem vedení pražské hudební školy, kterou založil jejich otec se strýcem Antonem. Po smrti bratra roku 1876^[8] pokračovala ve výuce sama.

Marie Prokschová také komponovala skladby pro klavír.^[9] Byla editorkou a vydavatelkou hudebních učebnic svého otce.^[10]

• Kmotrem Marie Prokschové byl Alois Klar, zakladatel a první ředitel Klarova ústavu pro slepce.^[2]
• Mezi žáky jejího otce patřil také Bedřich Smetana, který Marii v roce 1862 věnoval skladbu č. 6 svých hudebních listů.^[11]

• Biographisches Jahrbuch und deutscher Nekrolog, vyd. von Anton Bettelheim, sv. 5, Reimer, Berlin 1903
• Undine Wagner: Proksch, Marie, in: Die Musik in Geschichte und Gegenwart, Personenteil sv. 13, Bärenreiter, Kassel 2005, ISBN 3-7618-1133-0, Sp. 988

• Lexikon-Artikel Proksch, Marie des Sophie Drinker Instituts