Marie Jarošová
poslankyně Federál. shromáždění (SN)
Ve funkci: 1971 – 1971
poslankyně České národní rady
Ve funkci: 1969 – 1971
Ve funkci: 1971 – 1976
Ve funkci: 1976 – 1981
Ve funkci: 1981 – 1986
Ve funkci: 1986 – 1990
Stranická příslušnost
Členství	KSČ
Narození	13. února 1920 Lidice Československo Československo
Úmrtí	21. ledna 1998 (ve věku 77 let)
Profese	politička
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Marie Jarošová (13. února 1920 Lidice – 21. ledna 1998^[1]) byla česká obyvatelka Lidic, která přežila zničení této vesnice roku 1942 i věznění v koncentračním táboře, po válce československá politička Komunistické strany Československa, předsedkyně MNV obnovených Lidic, poslankyně Sněmovny národů Federálního shromáždění a poslankyně České národní rady za normalizace.

Narodila se v Lidicích a patřila mezi menšinu obyvatel této vesnice, která přežila její zničení a nacistický teror. V letech 1942–1945 byla vězněna v koncentračním táboře Ravensbrück.^[2][3] Její malý syn byl zavražděn nacisty ve vyhlazovacím táboře Chełmno. Po válce Červený kříž nalezl podobné dítě a vrátil ho Marii Jarošové. Po čase se ovšem ukázalo, že jde o německého chlapce, který přišel ve válce o matku, a byl tedy navrácen k příbuzným.^[4]

Po válce a návratu do Lidic se politicky a veřejně angažovala. V letech 1957–1960 byla tajemnicí a od roku 1961 předsedkyní MNV v Lidicích. V této funkci se připomíná ještě v 80. letech. V letech 1969-1976 byla předsedkyní Ústředního výboru Českého svazu žen, v letech 1970–1974 místopředsedkyní Československé rady žen. Od roku 1975 zastávala rovněž post místopředsedkyně Československé společnosti pro mezinárodní styky. V roce 1974 získala Řád Vítězného února, v roce 1980 Řád práce a roku 1985 Řád republiky.^[5][6][2]

15. sjezd KSČ, 16. sjezd KSČ a 17. sjezd KSČ ji zvolil za členku Ústřední kontrolní a revizní komise KSČ.^[5]

Po provedení federalizace Československa usedla do Sněmovny národů Federálního shromáždění. Mandát nabyla až dodatečně v březnu 1971 po jedné z vln čistek po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Do federálního parlamentu ji nominovala Česká národní rada, v níž rovněž v té době (listopad 1969) zasedla. Ve FS setrvala do konce funkčního období parlamentu, tedy do voleb roku 1971.^[7][8]

Dlouhodobě pak působila v České národní radě. Mandát v ní obhájila ve volbách roku 1971, 1976, 1981 a 1986.^{[9][10][6][11]} Ve funkci poslankyně ČNR zažila sametovou revoluci. Již v prosinci 1989 se vzdala postu místopředsedkyně ČNR.^[12] V lednu 1990 rezignovala v rámci procesu kooptace do ČNR i na poslanecký post.^[13] Do roku 1989 byla předsedkyní MNV v Lidicích.^[4]

• Malá československá encyklopedie. 1. vyd. Sv. 3. Praha: Academia, 1986, s. 168.

• Marie Jarošová v databázi Středočeské vědecké knihovny
• Marie Jarošová v parlamentu