Marie Antonie, stojící druhá zleva v první řadě, se zbytkem rodiny jejích rodičů Marie Antonie Žofie Bourbonsko-Parmská (italsky Maria Antonia Sofia di Borbone-Parma , 7. listopadu 1895 , Schwarzau am Steinfeld - 19. října 1979 , klášter Solesmes ) byla italská princezna z bourbonsko-parmské panovnické dynastie . V dospělosti se stala benediktinskou řeholnicí .
Narodila se jako osmý potomek a čtvrtá dcera parmského vévody Roberta I. (posledního suverénního vévody z Parmy a Piacenzy ) a jeho druhé manželky Marie Antonie z Braganzy , nejmladší dcery portugalského krále Michala I. , vypuzeného po občanské válce.
Otec Marie Antonie měl z prvního manželství s princeznou Marií Piou Neapolsko-Siciliskou dvanáct dětí, z nichž však většina zemřela mladá nebo trpěla mentální retardací . To bylo zřejmě částečně způsobeno úzkým pokrevním příbuzenstvím mezi oběma manžely.
Marie Antonie měla starší sestru Zita , která se provdala za arcivévodu Karla , pozdějšího císaře Rakouska-Uherska . Jejím synovcem byl Karel Hugo , manžel nizozemské princezny Ireny z Lippe-Biesterfeldu .
Její starší nevlastní sestra Marie Luisa se stala bulharskou carevnou. Její starší bratr Felix se oženil s lucemburskou velkovévodkyní Šarlotou a stal se dědečkem současného panujícího velkovévody Jindřicha I.
Marie Antonie vstoupila mezi benediktinky v Solesmeském klášteře , kam ji doprovázely její starší sestry Marie Adéla a Františka . V klášteře 19. října 1979 zemřela.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Maria Antonia van Bourbon-Parma
