Marian Dylewski

Dr. Marian Dylewski
Poslanec Říšského sněmu
Ve funkci:
1848 – 1849

Narození1811
Úmrtí2. května 1873 (ve věku 61–62 let)
Přemyšl
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
PříbuzníFlorian Ziemiałkowski (zeť)
Profesepolitik, právník a advokát
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Marian Dylewski (cca 18112. května 1873[1][2] Přemyšl[3]) byl rakouský právník a politik polské národnosti z Haliče, během revolučního roku 1848 poslanec Říšského sněmu.

Biografie

Profesí byl advokátem, ale v závěru života po delší dobu advokacii nevykonával. Žil na svém statku poblíž Drohobyče.[1] Patřily mu statky Rolów a Bojary.[4] Byl tchánem politika Floriana Ziemiałkowského.[1] Ve 30. letech se podílel na polských tajných spolcích a byl účastníkem povstání roku 1846.[4] Roku 1845[5] byl společně se Ziemiałkowským odsouzen k trestu smrti za velezradu. Ale císař Ferdinand je později omilostnil.[1] Roku 1849 se uvádí jako Dr. iur. Dylewsky ve Lvově.[6][7]

Během revolučního roku 1848 se zapojil do veřejného dění. Ve volbách roku 1848 byl zvolen i na ústavodárný Říšský sněm. Zastupoval volební obvod Lvov II. Tehdy se uváděl coby doktor práv.[8] Náležel ke sněmovní pravici.[9] Patřil mezi významné postavy polského parlamentního klubu.[1] V roce 1848 mu bylo 37 let. Je popisován jako poslanec vynikajícího ducha, politicky umírněný.[5]

Zastával post okresního maršálka v Drohobyči. V roce 1870 předsedal sjezdu polských politických stran ve Lvově. Zemřel v květnu 1873[1][2] v Přemyšli.[3] Podle jiného zdroje zemřel na svém statku poblíž Drohobyče.[10]

Odkazy

Reference

  1. a b c d e f Personalnachrichten. Morgen-Post. Květen 1873, čís. 122, s. 3. Dostupné online. 
  2. a b Lemberg. Neue Freie Presse. Květen 1873, čís. 3122, s. 10. Dostupné online. 
  3. a b Lemberg. Das Vaterland. Květen 1873, čís. 122, s. 2. Dostupné online. 
  4. a b HOMOLA, Irena. Pamiętniki urzędników galicyjskich. [s.l.]: Wydaw. Literackie, 1978. 450 s. Dostupné online. S. 397. (polsky) 
  5. a b HELFERT, Josef Alexander. Geschichte der österreichischen revolution im zusammenhange mit der mitteleuropäischen bewegung der jahre 1848-1849: bd. Bis zur österreichischen verfassung vom 25. april 1948. [s.l.]: Herder, 1907. Dostupné online. S. 496. (německy) 
  6. Jurende's Vaterländischer Pilger: Geschäfts- und Unterhaltungsbuch für alle Provinzen des österreichischen Kaiserstaates. [s.l.]: J. P. Sollinger, 1849. Dostupné online. S. 34. (německy) 
  7. KNAUER, Oswald. Das österreichische Parlament von 1848–1966, Österreich-Reihe, 358–361. [s.l.]: Bergland Verlag, 1969. 316 s. Dostupné online. S. 84. (německy) 
  8. Abgeordnete zum ersten Österreichischen Reichstag [online]. familia-austria.at [cit. 2016-03-15]. Dostupné online. (německy) 
  9. Poslancové na sněmu říšském [online]. 19stoleti.cz [cit. 2016-03-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-12-10. 
  10. Sterbefall. Wiener Zeitung. Květen 1873, čís. 105, s. 7. Dostupné online.