Mariama Bâ
Narození	17. dubna 1929 Dakar
Úmrtí	17. srpna 1981 (ve věku 52 let) Dakar
Příčina úmrtí	rakovina
Povolání	spisovatelka, romanopiskyně a aktivistka za práva žen
Alma mater	École normale de Rufisque
Významná díla	So Long a Letter
Ocenění	Noma Award for Publishing in Africa (1980) Velká cena Afriky (1982)
Manžel(ka)	Obèye Diop
Rodiče	Amadou Bâ
multimediální obsah na Commons
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mariama Bâ (17. duben 1929 Dakar – 17. srpna 1981 Dakar) byla senegalská spisovatelka a průkopnice africké ženské literatury.

Narodila se v zámožné rodině z etnika Lebu. Její otec Amadou Bâ byl senegalským ministrem zdravotnictví.^[1] Byla třikrát vdaná a měla devět dětí, třetím manželem byl politik Obèye Diop.

Vystudovala střední školu v Rufisque, pracovala jako učitelka a školní inspektorka. V roce 1947 otiskla první příspěvky v pařížském časopise Esprit. Její nejznámějším dílem je Tak dlouhý dopis, který poprvé vyšel v Les Nouvelles Éditions Africaines v Dakaru roku 1979. Kniha byla přeložena do 25 jazyků (česky vyšla roku 2003 v nakladatelství BB Art v překladu Věry Šťovíčkové-Heroldové) a byla jí udělena Cena Noma pro africkou literaturu. Autorka zvolila epistolární formu k popisu komplikovaných osudů vdovy Ramatoulaye, která konfrontuje své životní rozčarování s emancipovanou přítelkyní Aïssatou. V románu lze najít četné autobiografické motivy. Tak dlouhý dopis se stal součástí senegalského literárního kánonu a byl zařazen do školních osnov. V roce 2022 knihu zfilmovala senegalská režisérka Angèle Diabang Brenerová.^[2]

Mariama Bâ zemřela na rakovinu v roce 1981, následujícího roku vyšel její druhý román Un chant écarlate, popisující manželství mezi evropskou ženou a africkým mužem.^[3] Její tvorba byla zařazeno do antologie Daughters of Africa, kterou vydala v Londýně roku 1992 Margaret Busbyová.

Angažovala se v hnutí Soroptimist International i v senegalských spolcích Legoffiennes a Cercle Fémina. Prosazovala dostupnost vzdělání pro ženy, kritizovala polygamii, majetkovou nerovnost, anachronické tradice a vliv islámu na rodinný život. Navzdory svému celoživotnímu boji za ženská práva se Mariama Bâ vymezovala kriticky vůči feminismu jako západní kulturní koncepci.^[4]

Její dcera Mame Coumba Ndiaye o ní vydala biografickou knihu Mariama Bâ ou les allées d'un destin. Jméno spisovatelky nese dívčí škola v Gorée.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Mariama Bâ na Wikimedia Commons
• Blackpast
• TV5 Monde