Princezna Margriet často zastupuje panovníka na oficiálních a polooficiálních událostech. Některé z těchto funkcí ji přivedly zpět do Kanady, země, kde se de facto narodila, a na akce pořádané nizozemským obchodním loďstvem, jehož je patronkou.
Narození a Kanada
Margriet se narodila princezně Juliáně Nizozemské a princi Bernhardovi z Lippe-Biesterfeldu. Její matka byla dědicem trůnukrálovny Vilemíny.[2]
Nizozemská královská rodina odešla do exilu, když bylo Nizozemsko za druhé světové války od roku 1940 okupováno nacistickým Německem, a žila v Kanadě. Margriet se narodila v Ottawské občanské nemocnici v Ottawě. Kanadská vláda dočasně prohlásila porodnici nemocnice za extrateritoriální.[3] Tím bylo zajištěno, že se novorozenec nenarodí v Kanadě a nebude, díky pravidlu ius soli, kanadským občanem. Místo toho dítě zdědilo nizozemské občanství pouze po své matce na základě pravidla ius sanguinis, podle kterého se řídí nizozemský zákon o státní příslušnosti. Dítě tak mělo nárok na nástup na nizozemský trůn. To by se stalo, pokud by dítě bylo mužského pohlaví, a proto by bylo dědicem Juliány, nebo kdyby její dvě starší sestry zemřely bez způsobilých potomků.
Je běžnou mylnou představou, že kanadská vláda prohlásila porodnici za nizozemské území. To nebylo nutné, protože Kanada následuje pravidlo ius soli, zatímco Nizozemsko následuje pravidlo ius sanguinis. Kanadě stačilo dočasně se zříci území.
Princezna Margriet v průběhu let oficiálně Kanadu několikrát navštívila, naposledy v roce 2017 (Stratford a Goderich) a 2022 (Ottawa).
Po válce
Margriet v roce 1964
Teprve v srpnu 1945, kdy bylo osvobozeno Nizozemsko, vstoupila princezna Margriet poprvé na nizozemskou půdu. Princezna Juliána a princ Bernhard se vrátili do paláce Soestdijk v Baarnu, kde rodina žila před válkou.
Během studia na univerzitě v Leidenu se princezna Margriet setkala se svým budoucím manželem Pieterem van Vollenhovenem. Jejich zasnoubení bylo oznámeno 10. března 1965 a vzali se 10. ledna 1967 v Haagu v kostele sv. Jakuba.[5] Bylo rozhodnuto, že jakékoli děti v manželství budou mít titul prince/princezny Oranžsko-Nasavské, van Vollenhoven, s oslovením Výsost. Jejich potomci už toto oslovení mít nebudou. Společně měli čtyři syny:
Magali Margriet Eleonoor van Vollenhoven, (* 9. října 2007, Amsterdam).
Eliane Sophia Carolina van Vollenhoven, (* 5. července 2009, Amsterdam).
Willem-Jan Johannes Pieter Floris van Vollenhoven, (* 1. července 2013, Amsterdam).
Princezna a její manžel se usadili v pravém křídle paláce Het Loo v Apeldoornu. V roce 1975 se rodina přestěhovala do svého současného domova, Het Loo, který postavili v areálu paláce.
Zájmy a aktivity
Princezna Margriet se zvláště zajímá o zdravotní péči a kulturu. V letech 1987 až 2011 byla viceprezidentkou nizozemského Červeného kříže, který na její počest zřídil Fond princezny Margriet. Je členkou správní rady Mezinárodní federace národních společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce.
V letech 1984 až 2007 byla princezna Margriet předsedkyní Evropské kulturní nadace, která na počest její práce založila Cenu princezny Margriet za kulturní rozmanitost.
Princezna Margriet přijíždí do Ottawy na kanadský festival tulipánů v květnu 2002.
Je členkou čestné rady Mezinárodního paralympijského výboru.[6]
10. ledna 1967 – současnost: Její královská výsost princezna Margriet Nizozemská, princezna Oranžsko-Nasavská, princezna z Lippe-Biesterfeldu, paní Van Vollenhoven
↑ The Dutch Royal House. web.archive.org [online]. 2011-01-25 [cit. 2021-05-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-01-25.
↑ Princess Margriet - Het Koninklijk Huis. web.archive.org [online]. 2013-12-12 [cit. 2021-05-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-12-12.
↑ ARCHIVED - Item Display - A Nation's Chronicle: The Canada Gazette - Library and Archives Canada. www.collectionscanada.gc.ca [online]. [cit. 2021-05-05]. Dostupné online.
↑ The Gift of Tulips - National Capital Commission ::. web.archive.org [online]. 2009-10-13 [cit. 2021-05-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-10-13.
.JPG)
.svg)
