Marek Pieter
Marek Pieter
3. předseda SLK
Ve funkci: 20. března 2014 – 7. listopadu 2017
Předchůdce	Martin Půta
Nástupce	Martin Půta
Místopředseda SLK
Ve funkci: 14. listopadu 2009 – 20. března 2014
Zastupitel Libereckého kraje (v letech 2012–2019 také náměstek hejtmana)
Ve funkci: 22. října 2007 – 3. října 2020
Starosta města Desná
Ve funkci: 12. listopadu 2002 – 12. prosince 2012
Předchůdce	Josef Sucharda
Nástupce	Jaroslav Kořínek
Zastupitel města Desná (v letech 2012–2014 také radní města)
Ve funkci: 14. listopadu 1998 – 16. října 2014
Stranická příslušnost
Členství	SLK (2008–2020)
Nestraník
do zastupitelstva	nezávislý (2022)
v zastupitelstvu	za KSČM (1998–2002) za N (2002–2006) za SOS (2006–2008)
v kraji	za SOS (2007–2008)
Narození	6. července 1973 (51 let) Jablonec nad Nisou Československo
Národnost	česká
Vztahy	ženatý
Děti	tři synové a jedna dcera
Sídlo	Desná
Profese	místní politik
Webová stránka	www.marekpieter.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Marek Pieter (* 6. července 1973 Jablonec nad Nisou) je český politik, v letech 2014 až 2017 předseda hnutí Starostové pro Liberecký kraj, v letech 2012 až 2019 náměstek hejtmana Libereckého kraje, v letech 2007 až 2020 zastupitel Libereckého kraje, v letech 2002 až 2012 starosta města Desná.

Tato část článku není dostatečně ozdrojována, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.

Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.

Maturoval v roce 1991 a následně až do roku 2002 pracoval jako technický pracovník a později i jako vedoucí výroby ve společnosti DESKO a. s.. Má čtyři děti. V roce 2009 byl na motocyklu členem Expedice Route 66 ze které vznikla kniha Expedice Route 66: 5000 mil legendami USA. Od roku 2015 je jednatelem společnosti FinYes, která s užitím umělé inteligence zajišťuje nákup energií na komoditní burze.

Od roku 1998 se aktivně angažuje v politice. Nejprve na lokální úrovni jako zastupitel a radní města Desná (zvolen jako nezávislý na kandidátce KSČM). V roce 2002 se stal desenským starostou. Byl také členem několika výborů a místopředsedou mikroregionu Tanvaldsko. V návaznosti na zvolení do funkce náměstka hejtmana rezignoval 12. prosince 2012 na post desenského starosty. Dál však zůstal městským radním^[1], a to až do voleb v roce 2014, kdy již nekandidoval.^[2]

Od roku 2007 je zastupitelem Libereckého kraje. Ve volebních obdobích 2004–2008^[3] i 2008–2012^[4] byl místopředsedou Výboru kultury, památkové péče a cestovního ruchu zastupitelstva Libereckého kraje.

V roce 2008 spoluzakládal hnutí Starostové pro Liberecký kraj, jehož byl místopředsedou a za něž byl zvolen ve volbách v roce 2008 i 2012 opakovaně do krajského zastupitelstva. 27. listopadu 2012 se stal náměstkem hejtmana Martina Půty. Na starost měl resort ekonomiky, správy majetku a IT.^[5] Byl také členem celostátního výboru hnutí Starostové a nezávislí.^[6]

Po rezignaci Martina Půty na post předsedy hnutí Starostové pro Liberecký kraj byl v březnu 2014 zvolen novým předsedou tohoto hnutí.^[7] V krajských volbách v roce 2016 obhájil za SLK post zastupitele Libereckého kraje.^[8] Dne 22. listopadu 2016 byl zvolen náměstkem hejtmana pro dopravu, investice a veřejné zakázky.^[9] Funkci opustil 31. ledna 2019, jako důvod uvedl zdravotní potíže. Nahradil ho Jan Sviták.^[10] V červenci 2022 po neúspěšné léčbě prodělal transplantaci jater v IKEMu. Ve volbách v roce 2020 již nekandidoval.^[11]

Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2017 byl z pozice člena hnutí SLK lídrem hnutí STAN v Libereckém kraji, ale neuspěl.^[12] V listopadu 2017 rezignoval na post předsedy hnutí SLK, ve funkci jej nahradil Martin Půta.^[13] Po nezaplacení členského příspěvku pozbyl členství v hnutí.

Pieter byl před volbou do zastupitelstva kraje kritizován, že jako velký kritik netransparentních veřejných soutěží sám v roce 2009 podepsal sporné výběrové řízení na opravu základní školy v Desné, do kterého se přihlásily dvě společnosti.^[14] Pieter sám považoval soutěž za transparentní.^[15] Úřad na ochranu hospodářské soutěže ve svém usnesení z roku 2013 nedůvodné omezení hospodářské soutěže ani porušení zákona při vyhodnocování zakázky neshledal.