Mangas Coloradas (ze šp. Rudé rukávy; v čirikavské apačtině Dasoda-hae„Zde poseděl“, 1792 – 18. ledna1863) byl náčelník Apačů a člen mimbrenské větve středních Apačů (podle řeky Mimbres – šp. vrby, pramenící na jihu Black Range), jejichž domovina se rozkládala západně od Rio Grande na většině území dnešního Nového Mexika. Je považován za jednoho z největších bojovníků kmene Apačů (spolu s Victoriem, Cochisem a Geronimem) a domorodých Američanů vůbec.
Narozený pravděpodobně jako Bedonkohe („ten, který stojí před nepřáteli“) později přijal přezdívku Kan-da-zis Tlishishen („rudá košile“), z níž vzniklo v evropské kultuře (včetně anglosaské) všeobecně užívané španělské jméno Mangas Coloradas – Rudé rukávy. Stal se postupně náčelníkem jedné ze dvou skupin Apačů Mimbreño (kopáčů mědi), později ve spojení s druhou skupinou (horké prameny) vedenou náčelníkem Černým nožem (šp. Cuchillo Negro, apačsky Baišan – „nůž“) se stal vrchním náčelníkem Mimbrenů a ještě později většiny apačských podkmenů.
Náčelník Apačů
Ve 20. a 30. letech 19. století byli hlavními nepřáteli Apačů Mexičané, kteří v roce 1821 získali nezávislost. Kolem roku 1835 vyhlásilo Mexiko odměnu za každý skalp Indiána bez ohledu na okolnosti (100 dolarů za mužský skalp, 50 za ženský a 25 za dětský).[1] V roce 1837 byl takto v masakru v Santa Ritě del Cobre (dnes město duchů) zabit i náčleník Apačů-Mimbrenů-kopáčů mědi Juan José Compa, Mangasův otec. Trapper John Johnson nalákal náčelníka a stovky Apačů na slib ohnivé vody, zbraní a pinolu (praženou mletou kukuřici) a poté se svými spojenci většinu Apačů postřílel, aby získal odměnu za více než 400 skalpů.[1] Nástupcem Juana José se stal jeho syn Mangas Coloradas, který se spojil s náčelníkem sousední skupiny Černým nožem a společně pomstili nespravedlivé vraždění Apačů stejně krvavým protiúderem, nejdříve na trappery, kteří se účastnili Johnsonova masakru, a poté na samotné město Santa Rita, kde povraždili velké množství Mexičanů.
Když v roce 1846 začala mexicko-americká válka, povolil Mangas americkým vojákům volný průchod územím Apačů. Když byl stát Nové Mexiko prohlášen za americké území, Mangas podepsal mír, v němž v rámci pomsty Mexičanům uznal svrchovanost Spojených států. Klid zbraní vydržel do doby, kdy po objevení zlata v pohoří Pinos Altos v roce 1860 začali do oblasti proudit zlatokopové z celé země. Po konfliktu, během něhož bylo v prosinci 1860 zabito několik Indiánů, rozhořela se otevřená válka mezi místními Apači a bílými obchodníky. Jiné prameny mluví o tom, že sám Mangas byl zlatokopy spoután u stromu a zbičován lasem do bezvědomí.[1] K odporu proti bělochům se brzy přidal i Mangasův zeť Cochise, který do té doby udržoval s americkými osadníky mír. Byl totiž s celou rodinou úskočně zajat během vyjednávání o uneseném synu jednoho rančera a poté, co se mu povedlo utéct. V dalších dnech přepadl několik dostavníků a stanici pošty, a zajaté bělochy chtěl vyměnit za členy své rodiny. Poručík George Bascom, který americkou akci vedl, odmítl. Na obou stranách došlo k povraždění rukojmí a Cochise vykopal válečnou sekeru proti všem Američanům a spojil se s Mangasem Coloradasem. K nim se brzy připojili i další apačtí náčelníci – Delgadito, Nana, Victorio, Juh a Geronimo – a na začátku americké občanské války začala i tzv. apačská válka, v níž bylo cílem Apačů zbavit svoji zemi všech vetřelců. Ačkoli se to nikdy zcela nepodařilo, bylo k tomu zejména v době, kdy běloši válčili proto sobě kvůli černým otrokům, velmi blízko.
Vzhled, manželství a smrt
Z knihy O. S. Fowlera (1873)
Mangas Coloradas měl pověst obřího muže, vysokého téměř 200cm s nadměrnou silou. Za manželku si vzal bělošku z Mexika (podle tradice jako první z Apačů), kterou si musel vybojovat v několika soubojích s příbuznými svých dvou dalších manželek z vlastního kmene.[1] Bílá manželka porodila tři dcery, z nichž se Dos-Teh-Seh stala manželkou Cochise, budoucího vrchního náčelníka Apačů.
V létě 1862 poté, co se zotavil ze zranění (byl postřelen do hrudníku), setkal se Mangas Coloradas s americkým vyjednavačem, aby probrali možnosti míru. V roce 1863 se měl setkat s americkými veliteli ve Fort McLane. Přestože se mělo jednat o mírových podmínkách, byl Mangas Coloradas zatčen generálem Josephem Rodmanem Westem a následující ráno byl mučen a zastřelen „na útěku“.
Vojáci odřízli z jeho obřího těla hlavu, uvařili ji a poslali frenologoviOrsonu Squire Fowlerovi do New Yorku, v jehož knize se zachovaly dva nákresy náčelníkovy lebky. Další osudy jeho ostatků nejsou známy. Zohavení jeho mrtvoly ještě prohloubilo konflikt Apačů s americkými osadníky, válka trvala dalších 25 let.
Postavou v literatuře
John C. Cremony: Život mezi Apači (1868)
Manuel Payno: Banditi od Rio Frio (1889)
Will Levington Comfort: Apač (1931)
Ralph Moody: Wolf of the Warpath (1958)
Dee Brown: Mé srdce pohřběte u Wounded Knee (1970)
George MacDonald Fraser: Flashman and the Redskins (1982)
