Hedvábná výšivka malovaná jehlou s plochými stehy (Itálie nebo Francie 1730–1740)
Malování jehlou (angl.: shading embroidery, něm.: Nadelmalerei) je technika vyšívání s hustě kladenými stehy rozdílné délky, kterými se vytváří ve zhotovených obrazcích charakteristické stínování, často v různých brvách.[1]
Historie malování jehlou
Výšivka malovaná jehlou v 21. století Schéma dlouhých a krátkých výšivkových stehů
Technika vznikla pravděpodobně na Dálném východě asi před 5000 lety. Svědčí o tom nálezy výtvorů z té doby v 11. století př. n. l. (dynastie Čou) v čínské provincii Ťiang-su. V Evropě jsou známé první výšivky tohoto druhu z 15. století n. l. ve Florencii. Byly to výtvory s náboženskými motivy malované jehlou. V 21. století vyniká tvorba některých umělců s výšivkami s výrazně realistickými motivy. Pro amatérské malování jehlou je k dostání řada tištěných i online příruček.[2][3]
Technika vyšívání
Výšivka se klade na pevnou, hustou tkaninu napnutou v rámu nebo na vyšívacím bubínku.
Vedle původního přírodního hedvábí (gréž nebo muliné) se na vyšívání běžně používají příze z bavlny a vlny.[4] K raritám patří malování jehlou s kovovou vícebarevnou přízí. (Výtvor je vystaven v muzeu v San Francisku).[5]
Obrysy zamýšlených vzorů se před začátkem vyšívání zakreslí na tkaninu.
Stehy
Převážná část plochy výšivky se zaplňuje střídavě dlouhými a krátkými stehy, k vyšívání určitých míst se používají speciální druhy stehů (např. plochý, dělený, francouzský uzel, stanový, pařížský, maďarský).[6][4]
Někteří specialisté rozdělují techniky vyšívání na dva základní druhy:
Vyšívání s přírodním hedvábím, kde se změnami úhlu stehů a barvy niti napodobují pohyby štětce při malování. Při vyšívání je obvykle v činnosti současně několik jehel s různými barvami nití.
Vyšívání s gobelínovým stehem se stehy probíhajícími shora dolů kolmo nebo mírně zešikma.
Výšivkami s hedvábím se obvykle znázorňují zvířata nebo krajiny a s gobelínovým stehem se zdobí oděvy.[7]
