Maleonitrildithiolát sodný

Maleonitrildithiolát sodný
Strukturní vzorec
Strukturní vzorec
Obecné
Systematický název(Z)-1,2-dikyanoethen-1,2-bis(thiolát) disodný
Sumární vzorecC4N2Na2S2
Vzhledžlutá pevná látka
Identifikace
Registrační číslo CAS5466-54-6
PubChem6523934
SMILES[Na+].[Na+].[S-]/C(C#N)=C(/[S-])C#N
InChIInChI=1S/C4H2N2S2.2Na/c5-1-3(7)4(8)2-6;;/h7-8H;;/q;2*+1/p-2/b4-3+;;
Vlastnosti
Molární hmotnost186,16 g/mol
Rozpustnost v polárních
rozpouštědlech		rozpustný v ethanolu a dimethylformamidu
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Maleonitrildithiolát sodný, zkráceně mnt, je organická sloučenina se vzorcem Na2S2C2(CN)2; název se obvykle používá pro cis-sloučeninu, strukturou podobnou malononitrilu ((CH2(CN))2). Sloučenina patří mezi dithioleny, vytváří tak alken-1,2-dithiolátové komplexy, jako je Ni(mnt)2]2−.[1]

Vzorek ([(CH3CH2)4N]+)2[Ni(mnt)2]2−

Připravuje se reakcí sirouhlíku s kyanidem sodným a hydrolýzou vzniklého kyanodithioformiátu za uvolnění síry:[2]

8 NaCN + 8 CS2 → 4 Na2S2C2(CN)2 + S8

První příprava maleonitrildithiolátu sodného byla provedena v roce 1958.[3]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sodium maleonitriledithiolate na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Peter Day; Eugenio Coronado. Molecular Materials Combining Magnetic and Conducting Properties. [s.l.]: Wiley, 2004-12-14. Dostupné online. ISBN 978-3-527-30665-7. DOI 10.1002/3527604383.ch4. S. 105–159. 
  2. ↑ A. Davison; R. H. Holm; R. E. Benson; W. Mahler. Metal Complexes Derived from cis-1,2-dicyano-1,2-ethylenedithiolate and Bis(Trifluoromethyl)-1,2-dithiete. [s.l.]: Wiley, 1967. Dostupné online. ISBN 978-0-470-13169-5. DOI 10.1002/9780470132418.ch3. S. 8–26. 
  3. ↑ G. Bähr; G. Schleitzer. Beiträge zur Chemie des Schwefelkohlenstoffs und Selenkohlenstoffs, II. Die Kondensierende Spontan-Entschwefelung von Salzen und Estern der Cyan-Dithioameisensäure. Freie Cyan-Dithioameisensäure. [s.l.]: [s.n.], 1957. DOI 10.1002/cber.19570900322. S. 438–443. 

Externí odkazy