Malene Helgøová |
---|
|
Stát | Norsko Norsko |
---|
Datum narození | 26. srpna 1999 (25 let) |
---|
Místo narození | Oslo, Norsko[1] |
---|
Bydliště | Fjellhamar, Norsko |
---|
Držení rakety | pravou rukou, bekhend obouruč |
---|
Výdělek | 134 673 USD |
---|
Dvouhra |
---|
Poměr zápasů | 212–140 |
---|
Tituly | 0 WTA, 9 ITF |
---|
Nejvyšší umístění | 317. místo (30. ledna 2023) |
---|
Čtyřhra |
---|
Poměr zápasů | 88–54 |
---|
Tituly | 0 WTA, 7 ITF |
---|
Nejvyšší umístění | 323. místo (24. července 2023) |
---|
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20241228a28. prosince 2024 Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Malene Helgøová (nepřechýleně: Helgø, * 26. srpna 1999 Oslo) je norská profesionální tenistka. V rámci okruhu ITF získala devět titulů ve dvouhře a sedm ve čtyřhře.[2]
Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v lednu 2023 na 317. místě a ve čtyřhře v červenci téhož roku na 323. místě.[1]
V norském týmu Billie Jean King Cupu debutovala v roce 2016 základním blokem 3. skupiny zóny Evropy a Afriky. Proti Maroku a Kosovu vyhrála čtyřhry a v duelu s Mozambikem dvouhru. Přispěla tím k vítězství Norek v ulcinjském bloku a následnému postupu do 2. skupiny. Do roku 2025 v soutěži nastoupila k dvaceti sedmi mezistátním utkáním s bilancí 13–11 ve dvouhře a 13–5 ve čtyřhře.[3]
Norsko opakovaně reprezentovala v soutěži smíšených družstev, United Cupu, poprvé v úvodním ročníku 2023.
Tenisová kariéra
V juniorském tenise startovala na všech grandslamech, se čtvrtfinálovým maximem ze čtyřher ve Wimbledonu 2016 a na Australian Open 2017. Po skočení melbournského majoru dosáhla v lednu 2017 žebříčkového maxima, když jí v juniorské kombinované klasifikaci ITF patřila 29. příčka.[4][2]
V rámci okruhu ITF debutovala jako patnáctiletá v říjnu 2014, když na turnaji v rodném Oslu, dotovaném 10 tisíci dolary, obdržela divokou kartu. Přes Ninu Stojanovićovou prošla do čtvrtfinále, v němž nestačila na krajanku Emmu Floodovou ze sedmé světové stovky. Připsala si tak první body do žebříčku WTA. Premiérový singlový titul v této úrovni tenisu vybojovala během července 2018 v Haagu, na turnaji s rozpočtem 15 tisíc dolarů. Ve finále přehrála Švédku Idu Jarlskogovou, s níž ztratila jediný set v soutěži.[5][6][7]
Na okruhu WTA Tour prožila premiéru v lednové soutěži týmů, United Cupu 2023. Ve skupině podlehla brazilské světové patnáctce Beatriz Haddad Maiové i Italce Martině Trevisanové.[4][8] Navazující týden vypadla v úvodu kvalifikace Hobart International 2023
s hráčkou z deváté světové desítky Marynou Zanevskou. Do série WTA 125 poprvé zasáhla na båstadském Nordea Open 2023, kde ji časnou porážku přivodila Američanka Louisa Chiricová z třetí stovky klasifikace.[7] Jako 544. hráčka pořadí dovedla čtvrtfinálový duel United Cupu 2024 proti francouzské světové dvacítce Caroline Garciaové do tiebreaku rozhodující sady. Zkrácenou hru však ztratila dvoubodovým rozdílem.[9]
Tituly na okruhu ITF
Kategorie okruhu ITF
|
Turnaje W100 |
Turnaje W80
|
Turnaje W75/W60 |
Turnaje W50/W40
|
Turnaje W35/W25 |
Turnaje W15/W10
|
Dvouhra (9 titulů)
Č.
|
datum
|
turnaj
|
kategorie
|
povrch
|
poražená finalistka
|
výsledek
|
1.
|
červenec 2018
|
Haag, Nizozemsko
|
W15
|
antuka
|
Ida Jarlskogová
|
6–4, 4–6, 6–3
|
2.
|
červenec 2018
|
Sandefjord, Norsko
|
W15
|
antuka
|
Lisa Ponomarová
|
6–3, 4–6, 6–3
|
3.
|
březen 2019
|
Tabarka, Tunisko
|
W15
|
antuka
|
Darija Lodikovová
|
6–1, 3–6, 7–5
|
4.
|
září 2020
|
Varna, Bulharsko
|
W15
|
antuka
|
Sebastianna Scilipotiová
|
6–7(1), 6–3, 6–3
|
5.
|
listopad 2022
|
Haabneeme, Estonsko
|
W25
|
tvrdý (h)
|
Arantxa Rusová
|
6–4, 6–2
|
6.
|
červenec 2023
|
Périgueux, Francie
|
W25
|
antuka
|
Sapfo Sakellaridiová
|
6–3, 6–3
|
7.
|
březen 2024
|
Helsinky, Finsko
|
W35
|
tvrdý (h)
|
Dejana Radanovićová
|
6–3, 6–2
|
8.
|
březen 2024
|
Šarm aš-Šajchh, Egypt
|
W15
|
tvrdý
|
Marie Weckerleová
|
6–3, 6–2
|
9.
|
březen 2024
|
Šarm aš-Šajchh, Egypt
|
W15
|
tvrdý
|
Julie Belgraverová
|
6–1, 6–0
|
Čtyřhra (7 titulů)
Č.
|
datum
|
turnaj
|
kategorie
|
povrch
|
spoluhráčka
|
poražené finalistky
|
výsledek
|
1.
|
listopad 2017
|
Stockholm, Švédsko
|
W15
|
tvrdý (h)
|
Fanny Östlundová
|
Maryna Kolbová Nadija Kolbová
|
bez boje
|
2.
|
červenec 2018
|
Sandefjord, Norsko
|
W15
|
antuka
|
Astrid Wanja Brune Olsenová
|
Nora Niedmersová Jukina Saigóová
|
6–1, 6–4
|
3.
|
únor 2019
|
Šarm aš-Šajch, Egypt
|
W15
|
tvrdý
|
Mariana Dražićová
|
Merel Hoedtová Noa Liauw a Fong
|
6–4, 6–3
|
4.
|
červenec 2019
|
Sandefjord, Norsko
|
W15
|
antuka
|
Astrid Wanja Brune Olsenová
|
Suzan Lamensová Annick Melgersová
|
6–3, 6–3
|
5.
|
září 2019
|
Székesfehérvár, Maďarsko
|
W15
|
antuka
|
Nefisa Berberovićová
|
Katarína Kužmová Laura Svatiková
|
7–5, 6–1
|
6.
|
prosinec 2019
|
Monastir, Tunisko
|
W15
|
tvrdý
|
Mariana Dražićová
|
Yvonne Cavallé Reimersová Bojana Marinkovićová
|
7–6(4), 6–1
|
7.
|
listopad 2022
|
Haabneeme, Estonsko
|
W25
|
tvrdý (h)
|
Suzan Lamensová
|
Dalila Jakupovićová Arantxa Rusová
|
6–2, 6–1
|
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Malene Helgø na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Malene Helgøová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20241228a28. prosince 2024
- ↑ a b Malene Helgøová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20241228a28. prosince 2024
- ↑ Malene Helgøová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 20241228a28. prosince 2024
- ↑ a b Malene Helgø Bio | Bio & Career [online]. WTA Tennis [cit. 2024-12-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Malene (18) vant 120.000 kroner. TV 2 [online]. 2018-07-08 [cit. 2024-12-28]. Dostupné online. (norsky)
- ↑ GRANNES, Odd Sølve I. Malene Helgø tok karrierens første seniortittel i single. www.tennis-norge.com [online]. Tennis Norge, 2018-07-08 [cit. 2024-12-28]. Dostupné online. (norsky)
- ↑ a b Malene Helgø Matches | Past Tournaments & More [online]. [cit. 2024-12-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Photos: The players contesting their first WTA main draw in 2023. Women's Tennis Association [online]. 2023-11-07 [cit. 2024-12-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Malene (24) nær tennisbragd: – En vill prestasjon. TV 2 [online]. 2024-01-04 [cit. 2024-12-28]. Dostupné online. (norsky)
Externí odkazy