Malene Helgøová

Malene Helgøová
Malene Helgøová v Poitiers (2021)
Malene Helgøová v Poitiers (2021)
StátNorskoNorsko Norsko
Datum narození26. srpna 1999 (25 let)
Místo narozeníOslo, Norsko[1]
BydlištěFjellhamar, Norsko
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek134 673 USD
Dvouhra
Poměr zápasů212–140
Tituly0 WTA, 9 ITF
Nejvyšší umístění317. místo (30. ledna 2023)
Čtyřhra
Poměr zápasů88–54
Tituly0 WTA, 7 ITF
Nejvyšší umístění323. místo (24. července 2023)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20241228a28. prosince 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Malene Helgøová (nepřechýleně: Helgø, * 26. srpna 1999 Oslo) je norská profesionální tenistka. V rámci okruhu ITF získala devět titulů ve dvouhře a sedm ve čtyřhře.[2]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v lednu 2023 na 317. místě a ve čtyřhře v červenci téhož roku na 323. místě.[1]

V norském týmu Billie Jean King Cupu debutovala v roce 2016 základním blokem 3. skupiny zóny Evropy a Afriky. Proti Maroku a Kosovu vyhrála čtyřhry a v duelu s Mozambikem dvouhru. Přispěla tím k vítězství Norek v ulcinjském bloku a následnému postupu do 2. skupiny. Do roku 2025 v soutěži nastoupila k dvaceti sedmi mezistátním utkáním s bilancí 13–11 ve dvouhře a 13–5 ve čtyřhře.[3]

Norsko opakovaně reprezentovala v soutěži smíšených družstev, United Cupu, poprvé v úvodním ročníku 2023.

Tenisová kariéra

V juniorském tenise startovala na všech grandslamech, se čtvrtfinálovým maximem ze čtyřher ve Wimbledonu 2016 a na Australian Open 2017. Po skočení melbournského majoru dosáhla v lednu 2017 žebříčkového maxima, když jí v juniorské kombinované klasifikaci ITF patřila 29. příčka.[4][2]

V rámci okruhu ITF debutovala jako patnáctiletá v říjnu 2014, když na turnaji v rodném Oslu, dotovaném 10 tisíci dolary, obdržela divokou kartu. Přes Ninu Stojanovićovou prošla do čtvrtfinále, v němž nestačila na krajanku Emmu Floodovou ze sedmé světové stovky. Připsala si tak první body do žebříčku WTA. Premiérový singlový titul v této úrovni tenisu vybojovala během července 2018 v Haagu, na turnaji s rozpočtem 15 tisíc dolarů. Ve finále přehrála Švédku Idu Jarlskogovou, s níž ztratila jediný set v soutěži.[5][6][7]

Na okruhu WTA Tour prožila premiéru v lednové soutěži týmů, United Cupu 2023. Ve skupině podlehla brazilské světové patnáctce Beatriz Haddad Maiové i Italce Martině Trevisanové.[4][8] Navazující týden vypadla v úvodu kvalifikace Hobart International 2023 s hráčkou z deváté světové desítky Marynou Zanevskou. Do série WTA 125 poprvé zasáhla na båstadském Nordea Open 2023, kde ji časnou porážku přivodila Američanka Louisa Chiricová z třetí stovky klasifikace.[7] Jako 544. hráčka pořadí dovedla čtvrtfinálový duel United Cupu 2024 proti francouzské světové dvacítce Caroline Garciaové do tiebreaku rozhodující sady. Zkrácenou hru však ztratila dvoubodovým rozdílem.[9]

Tituly na okruhu ITF

Kategorie okruhu ITF
Turnaje W100 Turnaje W80
Turnaje W75/W60 Turnaje W50/W40
Turnaje W35/W25 Turnaje W15/W10

Dvouhra (9 titulů)

Č. datum turnaj kategorie povrch poražená finalistka výsledek
1. červenec 2018 Haag, Nizozemsko W15 antuka Švédsko Ida Jarlskogová 6–4, 4–6, 6–3
2. červenec 2018 Sandefjord, Norsko W15 antuka Německo Lisa Ponomarová 6–3, 4–6, 6–3
3. březen 2019 Tabarka, Tunisko W15 antuka Rusko Darija Lodikovová 6–1, 3–6, 7–5
4. září 2020 Varna, Bulharsko W15 antuka Švýcarsko Sebastianna Scilipotiová 6–7(1), 6–3, 6–3
5. listopad 2022 Haabneeme, Estonsko W25 tvrdý (h) Nizozemsko Arantxa Rusová 6–4, 6–2
6. červenec 2023 Périgueux, Francie W25 antuka Řecko Sapfo Sakellaridiová 6–3, 6–3
7. březen 2024 Helsinky, Finsko W35 tvrdý (h) Srbsko Dejana Radanovićová 6–3, 6–2
8. březen 2024 Šarm aš-Šajchh, Egypt W15 tvrdý Lucembursko Marie Weckerleová 6–3, 6–2
9. březen 2024 Šarm aš-Šajchh, Egypt W15 tvrdý Francie Julie Belgraverová 6–1, 6–0

Čtyřhra (7 titulů)

Č. datum turnaj kategorie povrch spoluhráčka poražené finalistky výsledek
1. listopad 2017 Stockholm, Švédsko W15 tvrdý (h) Švédsko Fanny Östlundová Ukrajina Maryna Kolbová
Ukrajina Nadija Kolbová
bez boje
2. červenec 2018 Sandefjord, Norsko W15 antuka Norsko Astrid Wanja Brune Olsenová Německo Nora Niedmersová
Japonsko Jukina Saigóová
6–1, 6–4
3. únor 2019 Šarm aš-Šajch, Egypt W15 tvrdý Chorvatsko Mariana Dražićová Nizozemsko Merel Hoedtová
Nizozemsko Noa Liauw a Fong
6–4, 6–3
4. červenec 2019 Sandefjord, Norsko W15 antuka Norsko Astrid Wanja Brune Olsenová Nizozemsko Suzan Lamensová
Nizozemsko Annick Melgersová
6–3, 6–3
5. září 2019 Székesfehérvár, Maďarsko W15 antuka Bosna a Hercegovina Nefisa Berberovićová Slovensko Katarína Kužmová
Slovensko Laura Svatiková
7–5, 6–1
6. prosinec 2019 Monastir, Tunisko W15 tvrdý Chorvatsko Mariana Dražićová Španělsko Yvonne Cavallé Reimersová
Srbsko Bojana Marinkovićová
7–6(4), 6–1
7. listopad 2022 Haabneeme, Estonsko W25 tvrdý (h) Nizozemsko Suzan Lamensová Slovinsko Dalila Jakupovićová
Nizozemsko Arantxa Rusová
6–2, 6–1

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Malene Helgø na anglické Wikipedii.

  1. a b Malene Helgøová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20241228a28. prosince 2024
  2. a b Malene Helgøová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20241228a28. prosince 2024
  3. Malene Helgøová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 20241228a28. prosince 2024
  4. a b Malene Helgø Bio | Bio & Career [online]. WTA Tennis [cit. 2024-12-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Malene (18) vant 120.000 kroner. TV 2 [online]. 2018-07-08 [cit. 2024-12-28]. Dostupné online. (norsky) 
  6. GRANNES, Odd Sølve I. Malene Helgø tok karrierens første seniortittel i single. www.tennis-norge.com [online]. Tennis Norge, 2018-07-08 [cit. 2024-12-28]. Dostupné online. (norsky) 
  7. a b Malene Helgø Matches | Past Tournaments & More [online]. [cit. 2024-12-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Photos: The players contesting their first WTA main draw in 2023. Women's Tennis Association [online]. 2023-11-07 [cit. 2024-12-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Malene (24) nær tennisbragd: – En vill prestasjon. TV 2 [online]. 2024-01-04 [cit. 2024-12-28]. Dostupné online. (norsky) 

Externí odkazy