Magnus III. Švédský (švédsky Magnus Ladulås nebo Magnus Birgersson, finsky Maunu Ladonlukko nebo Maunu Birgerinpoika; 1240 – 8. prosince 1290) byl švédský jarl a král.
Byl prvním toho jména, kdo vládl Švédsku a nebyl obecně považován za uzurpátora nebo uchazeče o trůn, ale třetím Magnusem, který byl prohlášen švédským králem a vládl zde.
Život
Narodil se pravděpodobně jako druhý syn jarla Birgera a jeho první choti Ingeborg, dcery krále Erika X. a sestry bezdětného krále Erika XI. Roku 1266, po smrti otce, jenž vládl dlouhou dobu jako regent za nezletilého Magnusova bratra Valdemara, se Magnus proti bratrovi vzbouřil. Po několikaleté občanské válce se mu roku 1275 podařilo sesadit Valdemara z trůnu. Valdemar však vyvíjel další snahy o získání moci, a tak ho Magnus nechal uvěznit na hradě Nyköping. V pohodlném vězení také Valdemar v roce 1302 zemřel.
Své první manželství nechal anulovat a v roce 1276 se znovu oženil s Helvig, dcerou holštýnského hraběte Gerharda I. Papežova anulace prvního manželství a dispenz z důvodu příbuzenství manželů na manželství druhé přišla až po deset let později, v roce 1286.
Zemřel v prosinci 1290 a po něm nastoupil na trůn syn Birger. Helvig se zřejmě stala švédskou regentkou, v letech 1290–1302 a 1320–1327.
Potomci
1. manželství
- Erik Magnusson
2. manželství ∞ 1276 Helvig Holštýnská († 1324)
- Ingeborg Švédská († 1319) ∞ Erik VI. Dánský
- Birger Švédský (1280-1321), švédský král
- Erik Magnusson († 1318), vévoda ze Södermanlandu
- Valdemar Magnusson († 1318), finský vévoda
- Richenza († po 1347), abatyše
Vývod z předků
Reference
Externí odkazy