Mšička révokaz (Viteus vitifoliae[1], příp. Viteus vitifolii[1][2] nebo synonymum Dactylosphaera vitifolii Shim.[3]) je hmyz z čeledi Phylloxeridae. Je to jeden z nejnebezpečnějších škůdců révy vinné. Zejména ve starší literatuře bývá chybně[3] označován jako Phyloxéra[2] (Phylloxera vastatrix[4]). Phylloxera je totiž jiný rod druhů cizopasících na dubech.[3]
Mšička saje na kořenech révy a způsobuje jejich uhnívání, v důsledku čehož dochází k úhynu celé rostliny. Tato mšice na přelomu 19. a 20. století zdecimovala vinice v celé Evropě. Nejdříve se objevila ve Francii, kam byla kolem roku 1860 zavlečena z Ameriky pravděpodobně spolu s okrasnou americkou révou (Vitis labrusca). Během 20 let zničila 1 milion hektarů francouzských vinic čímž způsobila pokles národního důchodu o 900 milionů franků.[2] Později se révokaz rozšířil po celém kontinentu, na Moravě se objevil poprvé v roce 1890 v Šatově. Révokazová kalamita způsobila likvidaci většiny vinic a musely být hledány cesty, jak tomuto škůdci čelit. Jako nejúčinnější se nakonec ukázalo štěpování odrůd evropské révy na odolné podnože vyšlechtěné z révy americké. Protože jsou vinice stále révokazem napadeny, i v současnosti je nutné používat sazenice, které jsou vůči němu odolné.[2] Mšička révokaz je v současnosti karanténním druhem.
↑ abcdKRAUS, Vilém; FOFFOVÁ, Zuzana; VURM, Bohumil, a kol. Nová encyklopedie českého a moravského vína, 1. díl. [Praha]: Praga Mystica, 2005. ISBN80-86767-00-0. S. 20, 107.
↑ abcOBENBERGER, Jan. Entomologie III. 1. vyd. Praha: Československá akademie věd, 1957. S. 334.
↑FROLEC, Václav; KRAUS, Vilém; POŠVÁŘ, Jaroslav, a kol. Vinohradnictví. 1. vyd. Brno: Blok, 1973. 297 s. S. 145.
