Městská památková zóna Brno je městská památková zóna v širším centru města Brna, která tvoří pomyslný vějíř obepínající centrální městskou památkovou rezervaci ze západu, severu a východu. Zahrnuje vybraná území městských částí Brno-střed a Žabovřesky, částí Husovic a Černých Polí v městské části Brno-sever a okrajově zasahuje také do městských částí Jundrov, Kohoutovice a Královo Pole.^[1] V Ústředním seznamu kulturních památek je zóna registrována pod číslem 2501.^[2][3]

Účelem zóny, vyhlášené v roce 2023, je ochrana zejména exteriérů cenných budov před demolicí či necitlivou rekonstrukcí a také ochrana kvality urbanismu a veřejného prostoru,^[4] chrání zejména vilové čtvrti a reprezentativní činžovní domy z 19. a 20. století.^[5] Cílem jejího vyhlášení bylo také napravit dřívější administrativní chybu, jejíž vinou asi 1300 budov v Brně ztratilo památkovou ochranu, když v roce 2016 ministerstvo kultury rozhodlo, že objekty po roce 1988 považované za památky bez zapsání do seznamu památkami nejsou,^[5][6][7] což definitivně potvrdil v roce 2020 Nejvyšší správní soud.^[8]

Na území zóny se nachází dvě národní kulturní památky: Kounicovy koleje a vila Tugendhat. Vila Tugendhat je také zapsaná na seznamu Světového dědictví UNESCO.

Návrh na vyhlášení městské památkové zóny připravoval Národní památkový ústav nejpozději od roku 2017.^[9] Politické vedení města Brna usilovalo o zúžení zóny v některých lokalitách kvůli zamýšleným projektům,^[10] rozsah zóny kritizoval i starosta městské části Brno-střed Vojtěch Mencl a požadoval její omezení jen na území Masarykovy čtvrti, ulice Veveří a okolí parku Lužánky.^[9][6] Reprezentace městských částí Brno-sever a Žabovřesky záměr nerozporovaly, starosta Brna-sever neuspěl s požadavkem na zahrnutí sídliště Lesná.^[6][11]

V listopadu 2019 předpokládal náměstek ministra kultury vyhlášení zóny v první polovině roku 2020, pokud by vše šlo dobře.^[10][12] V lednu 2021 památkový ústav jednání ukončil a ministerstvu předložil výsledný kompromisní návrh.^[6] Výsledkem dohody s městem a městskými částmi bylo ustanovení čtyř různých stupňů ochrany od nejpřísnější A po nejbenevolentnější D, ze zóny také mimo jiné byla vyloučena část Brněnského výstaviště u pavilonu Z.^[6][13] Reprezentace města však od podpory v létě 2021 ustoupila a představila vlastní variantu s jedenácti jednotlivými zónami namísto celoplošné ochrany.^[14][15] S tím ovšem neuspěla. Ministerstvo kultury České republiky výslednou podobu návrhu vyvěsilo na úřední desce 20. prosince 2021^[16][17][18] a 30. ledna 2023 vydalo opatření obecné povahy o prohlášení památkové zóny Brno, které nabylo účinnosti 21. února 2023.^[19][20]

Město Brno a městské části Brno-město a Brno-Královo Pole podaly po vyhlášení zóny žalobu na ministerstvo kultury, neboť ji považovaly za příliš striktní a špatně procesně vyhlášenou. V únoru 2024 Městský soud v Praze tuto žalobu zamítl.^[8]

• Městská památková rezervace Brno
• Městská památková zóna Královo Pole