Lyman Spitzer

Lyman Spitzer
Rodné jménoLyman Strong Spitzer II
Narození26. června 1914
Toledo
Úmrtí31. března 1997 (ve věku 82 let)
Princeton
Místo pohřbeníhřbitov v Princetonu (40°21′18″ s. š., 74°39′32″ z. d.)
Alma materPhillipsova akademie (do 1931)
Yaleova kolej (1931–1935)
Kolej sv. Jana (1935–1936)
Princetonská univerzita (1936–1938)
Scott High School
Povoláníastronom, astrofyzik, fyzik a vysokoškolský učitel
ZaměstnavateléHarvardova univerzita (1938–1939)
Yaleova univerzita (1939–1941)
Yaleova univerzita (1946–1947)
Princetonská univerzita (1947–1997)
Oceněníspolečník Americké akademie umění a věd (1953)
Henry Norris Russell Lectureship (1953)
medaile Catheriny Bruceové (1973)
docentura Karla G. Janského (1974)
Medaile Henryho Drapera (1974)
… více na Wikidatech
ChoťDoreen Canaday Spitzer[1]
DětiNicholas Spitzer[1]
RodičeLyman Strong Spitzer, Sr.[2]
Funkcepředseda (American Astronomical Society; 1960–1962)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lyman Strong Spitzer, ml. (26. června 1914, Toledo Ohio, USA – 31. března 1997, Princeton, New Jersey) byl americký teoretický fyzik.

Životopis

Vystudoval kolejní střední školu Phillips Academy, studium dokončil v roce 1931. Pak následovala studia na čtyřech vysokých školách. Titul BA získal na Yale University roku 1935 a titul Ph.D. na Princeton University v roce 1938, studoval i na Cambrigské a Harvardově univerzitě. Na Yaleské univerzitě v roce 1939 přednášel fyziku. Během II. světové války byl členem týmu zkoumajícího šíření zvuku ve vodě. Po válce se vrátil na universitu v Yale. Roku 1946 se v rámci projektu Rand zúčastnil na zpracování studie o umělých družicích jako astronomických observatořích.[3] Již v roce 1946 vytvořil koncept budoucího Hubbleova vesmírného dalekohledu.

Byl vedoucím katedry astrofyziky na Princetonské univerzitě, ředitel Princetonské observatoře, roku 1951 zakladatelem Laboratoře plazmové fyziky Princeton Plasma Physics Laboratory. Byl jedním z klíčových fyziků, kteří pomohli objasnit fyziku plazmatu a vlastnosti interstelárního media.

V roce 1960 se podílel na přístrojovém vybavení družice OAO-3. V roce 1965 byl předsedou komise Národní akademie věd, která rozhodla realizovat vesmírný dalekohled HST.[3]

Zemřel v roce 1997. Na jeho počest byl po něm pojmenován Spitzerův vesmírný dalekohled a planetka 2160.[3]

Získaná ocenění

Ceny

Po něm pojmenováno:

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b MacTutor History of Mathematics archive.
  2. ↑ Geni.com.
  3. ↑ a b c PACNER, Karel; VÍTEK, Antonín. Půlstoletí kosmonautiky. Praha: Paráda, 2008. ISBN 978-80-87027-71-4. Kapitola Životopisy hlavních účastníků, s. 445. 

Externí odkazy