Lvovská oblast

Lvovská oblast
Львівська область
Lvivska oblasť
Lvovská oblast – znak
znak
Lvovská oblast – vlajka
vlajka
Geografie
Hlavní městoLvov
Souřadnice49°43′3″ s. š., 23°57′1″ v. d.
Rozloha21 833(17, místo v rámci Ukrajiny) km²
Časové pásmo+3
Geodata (OSM)OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel2 478 134 (1. 1. 2022)
Hustota zalidněníParametr "hustota" (nyní s hodnotou "113,5") šablony "Infobox - region" je zastaralý. Více informací po kliknutí.113,5 obyv./km²
Jazykukrajinština
Národnostní složeníUkrajinci 95 %, Rusové, Poláci
NáboženstvíŘečtí katolíci, pravoslavní, římští katolíci
Správa regionu
StátUkrajinaUkrajina Ukrajina
Druh celkuoblast
Podřízené celky7 rajónů
Vznik4. prosince 1939
Předseda oblastní administrativyMarkijan Malskyj
Předseda oblastní radyOleksandr Hanuščyn
Mezinárodní identifikace
Telefonní předvolba+380-32
Označení vozidelВС
Oficiální webwww.loda.gov.ua
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lvovská oblast (ukrajinsky Львівська область, Lvivska oblasť; též Львівщина / Lvivščyna) je jednou z 24 samosprávných oblastí Ukrajiny. Rozkládá se v západní části země u hranic s Polskem. Oblast je centrální částí historického regionu Halič. Hlavním městem je Lvov. Oblast se dále dělí na 20 rajónů. Se svými 2,4 miliony obyvatel je jednou z nejlidnatějších oblastí země.

Historie

Oblast byla ustavena rozhodnutím vlády SSSR během invaze do Polska (4. ledna 1939); v letech 1918–1939 náleželo území 2. polské republice, do r. 1918 Habsburské monarchii. Roku se 1959 území oblasti rozšířilo o rušenou Drohobyčskou oblast.

19. února 2014, po noci násilného střetu vládních a protivládních sil v Kyjevě, vyhlásil parlament Lvovské oblasti její nezávislost na Janukovyčově vládě (nikoliv však na Ukrajině) a sestavil výkonný výbor, který převzal úlohu vlády, v jejímž čele stanul Petro Kolodij. Odpůrci prezidenta Janukovyče obsadili všechny úřady i sídlo kontrarozvědky a nová vláda nad nimi převzala kontrolu.[1]

Geografie

Lvovská oblast je převážně pahorkatinná s průměrnou výškou okolo 300 m., na jihu se zvedají lesnaté Karpaty. Území se svažuje jednak na sever k Volyni (údolí řeky Buh), jednak na jihovýchod (údolí Dněstru). Na severozápadě do oblasti zasahuje vysočina Roztoččja, jejíž nejvyšší vrchol – kopec Vysokyj Zamok – leží v samém centru Lvova.

Obyvatelstvo

K 1. lednu 2022 žilo v oblasti 2 478 134 obyvatel. Lvovská oblast patří mezi nejvíce zalidněné oblasti Ukrajiny (5. místo na Ukrajině).

Oblast se vyznačuje střední mírou urbanizace: z 2,478 milionů osob žilo ve městech 1,516 milionů lidí (61,2 %), zatímco na venkově 961,8 tisíc lidí (38,8 %).

Počet obyvatel v oblasti postupně klesá. Tabulka níže představuje populační vývoj oblasti.[2]

1990 1991 1995 2000 2005 2010 2015 2020 2022
2 754 100 2 764 400 2 770 300 2 676 900 2 588 000 2 549 600 2 537 800 2 512 100 2 478 100

Za rok 2021 se narodilo 19 441 živě narozených dětí, zemřelo však 39 890 lidí, z nichž 121 byly děti ve věku do jednoho roku. Na 100 zemřelých připadalo jen 49 živě narozených. Celkový úbytek obyvatel byl 19 616 lidí. Míra kojenecké úmrtnosti tehdy činila 6,2 ‰.[3]

Podle výsledků sčítání lidu v roce 2001 žilo v oblasti 94,8 % Ukrajinců, 3,6 % Rusů a 0,7 % Poláků.[4] 95,3 % všech obyvatel považovalo ukrajinštinu za rodný jazyk, 3,8  % považovalo za svou mateřštinu ruštinu.[5]

Přehled měst

Truskavec, oblíbené rekreační středisko
Lvovské historické centrum
Podkarpatská vesnice na jihu Lvovské oblasti

Následující tabulka podává přehled měst s více než 10 000 obyvateli.[6]

Město Ukrajinský Ruský název Polský název Obyvatel
1. 1. 2022
Lvov Львів Львов Lwów 717 273
Drohobyč Дрогобич Дрогобыч Drohobycz 73 682
Šeptyckyj Червоноград Червоноград Czerwonohrad 64 297
Stryj Стрий Стрый Stryj 59 425
Sambir Самбір Самбор Sambor 34 152
Boryslav Борислав Борислав Borysław 32 473
Novojavorivsk Новояворівськ Новояворовск Nowojaworowsk 31 166
Truskavec Трускавець Трускавец Truskawiec 28 287
Novyj Rozdil Новий Розділ Новый Роздол Nowy Rosdół 27 841
Zoločiv Золочів Золочев Złoczów 23 912
Brody Броди Броды Brody 23 134
Sokal Сокаль Сокаль Sokal 20 373
Stebnyk Стебник Стебник Stebnik 20 200
Vynnyky Винники Винники Winniki 19 037
Horodok Городок Городок Gródek Jagielloński 15 633
Mykolajiv Миколаїв Николаев Mikołajów 14 498
Žovkva Жовква Жовква Żółkiew 13 852
Javoriv Яворів Яворов Jaworów 12 785
Sosnivka Соснівка Сосновка Sosnówka 10 712
Žydačiv Жидачів Жидачов Żydaczów 10 353
Kamjanka-Buzka  Кам'янка-Бузька  Каменка-Бугская  Kamionka Strumiłowa  10 397

Další města (pod 10 000 obyvatel) Chodoriv | Belz | Bibrka | Busk | Dobromyl | Dubljany | Hlyňany | Chyriv | Komarno | Moršyn | Mostyska | Novyj Kalyniv | Peremyšljany | Pustomyty | Radechiv | Rava-Ruska | Rudky | Skole | Staryj Sambir | Sudova Vyšňa | Turka | Uhniv | Velyki Mosty

Hospodářství a doprava

V pánvi při úpatí Karpat jsou ložiska ropy a zemního plynu; na severu oblasti leží Lvovsko-volyňská uhelná pánev. Ve městě Brody se setkávají ropovody Družba a Oděsa-Brody. Rozšířen je strojírenský a chemický průmysl a různá odvětví lehkého průmyslu, zejména potravinářský.

Oblastí prochází hlavní silniční i železniční tah Krakov – Přemyšl – Lvov – Kyjev/Oděsa. Důležitá železniční trať Lvov – Stryj – Čop a hlavní silnice vedou též přes Užhorod/Mukačevo do Maďarska a na Slovensko. Hlavními železničními uzly jsou Lvov a Stryj. Ve Lvově je mezinárodní letiště.

Sousední oblasti

Odkazy

Reference

  1. ↑ Ukrajina se štěpí. Lvov vyhlásil nezávislost na vládě, Krym chce k Rusku, iDnes.cz, 19. 2. 2014
  2. ↑ Головне управлiння статистики у Львiвськiй областi | Статистична інформація. www.lv.ukrstat.gov.ua [online]. [cit. 2022-09-23]. Dostupné online. 
  3. ↑ Головне управлiння статистики у Львiвськiй областi | Експрес-випуски т. www.lv.ukrstat.gov.ua [online]. [cit. 2022-09-23]. Dostupné online. 
  4. ↑ Всеукраїнський перепис населення 2001 | Результати | Основні підсумки | Національний склад населення | Львівська область:. 2001.ukrcensus.gov.ua [online]. [cit. 2022-09-23]. Dostupné online. 
  5. ↑ Всеукраїнський перепис населення 2001 | Результати | Основні підсумки | Мовний склад населення | Львівська область:. 2001.ukrcensus.gov.ua [online]. [cit. 2022-09-23]. Dostupné online. 
  6. ↑ Ukrajinský statistický úřad. Статистичний збірник/Statistical Publication "Чисельність наявного населення України"/"Number of Present Population of Ukraine" [online]. [cit. 2022-08-25]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Vlajka Lvovské oblasti Lvovská oblast
Rajóny Znak Lvovské oblasti
Města
Městyse
Bývalé rajóny
Ukrajina – Україна – (UA)
Oblasti a jejich správní centra
Čerkaská oblast (Čerkasy) • Černihivská oblast (Černihiv) • Černovická oblast (Černovice) • Dněpropetrovská oblast (Dnipro) • Doněcká oblast (Doněck)¹ • Charkovská oblast (Charkov) • Chersonská oblast (Cherson) • Chmelnycká oblast (Chmelnyckyj) • Ivanofrankivská oblast (Ivano-Frankivsk) • Kirovohradská oblast (Kropyvnyckyj) • Kyjevská oblast (Kyjev) • Luhanská oblast (Luhansk)¹ • Lvovská oblast (Lvov) • Mykolajivská oblast (Mykolajiv) • Oděská oblast (Oděsa) • Poltavská oblast (Poltava) • Rovenská oblast (Rovno) • Sumská oblast (Sumy) • Ternopilská oblast (Ternopil) • Vinnycká oblast (Vinnycja) • Volyňská oblast (Luck) • Zakarpatská oblast (Užhorod) • Záporožská oblast (Záporoží) • Žytomyrská oblast (Žytomyr)
Autonomní republika a její správní centrum
Města se zvláštním postavením
¹Na části území těchto oblastí platí zákon o zvláštním statusu jednotlivých území v Doněcké a Luhanské oblasti.
²Území anektovaná Ruskou federací jako Republika Krym a federální město Sevastopol.