Luhman 16

Luhman 16
Luhman 16 (WISE 1049-5319). Dvojitý hnědý trpaslík je žlutá tečka uprostřed, snímek je z 7.1.2010.
Luhman 16 (WISE 1049-5319). Dvojitý hnědý trpaslík je žlutá tečka uprostřed, snímek je z 7.1.2010.
Astrometrická data
(Ekvinokcium J2000)
SouhvězdíPlachet (Vela)
Rektascenze10h 49m 18.723s
Deklinace−53° 19′ 09.86″
Paralaxa500.993 ± 0.050 MOA
Vzdálenost6.516 ± 0.001 ly
(1.998 ± 0.0004 pc)
Zdánlivá hvězdná velikost16,2
Vlastní pohyb v rektascenzi−2 759 mas/rok
Vlastní pohyb v deklinaci354 mas/rok
Fyzikální charakteristiky
Spektrální typA: L7.5, B: T0.5 ± 1
HmotnostA: 0.034, B: 0.028 M☉
Povrchová teplotaA: 1350, B: 1210 K
Stáří600–800 milionů let
Rotační periodaA: 6.94 h, B: 5.28 h
Další označení
2MASS2MASS J10491891-5319100
SynonymaLuhman 16 A[1], Luhman 16 B[2]
Databáze
SIMBADdata
(V) – měření provedena ve viditelném světle
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Luhman 16 (WISE 1049−5319, WISE J104915.57−531906.1) je dvojice hnědých trpaslíků v souhvězdí Plachet v jižní části hvězdné oblohy. Nachází se ve vzdálenosti 6,5 světelných let (2 pc) od Slunce a jedná se o třetí nejbližší hvězdný systém po Alfě Centauri a Barnardově hvězdě. Systém byl pojmenován po svém objeviteli Kevinu Luhmanovi.

Primární složka má spektrální typ L7.5 a sekundární typ T0.5 ± 1, což naznačuje přechod z typu L do typu T. Hmotnosti složek Luhman 16 A a Luhman 16 B jsou přibližně 34 a 28 hmotností Jupiteru. Obě složky se vzájemně obíhají ve vzdálenosti přibližně 3,5 AU s oběžnou dobou asi 27 let.

Objev

Systém byl objeven astronomem Kevinem Luhmanem z Centra pro exoplanety a obyvatelné světy na Pensylvánské státní univerzitě.[3] Objev byl proveden na snímcích z družice NASA WISE pořízených mezi prosincem 2009 a únorem 2011. Systém byl identifikován díky výraznému vlastnímu pohybu objektů.

Sekundární složka (druhý hnědý trpaslík v systému) byla objevena zároveň s primární složkou a popsána ve stejné vědecké publikaci Kevina Luhmana z roku 2013, která oznámila celý objev systému Luhman 16. Při objevu byla úhlová vzdálenost složek přibližně 1,5 arcsekundy, což odpovídá vzdálenosti přibližně 3 AU.

Luhman 16 byl zpětně identifikován na snímcích z předchozích astronomických průzkumů, například v Digitized Sky Survey (DSS) z roku 1978, Infrared Astronomical Satellite (IRAS, 1983), Two Micron All-Sky Survey (2MASS, 1999) a dalších. Na snímku ESO Schmidtova dalekohledu z roku 1984 byla poloha systému zaznamenána jako podlouhlý objekt, což naznačuje oběžnou dráhu dvojice.

Atmosféra

Luhman 16 B je jedním z fotometricky nejproměnlivějších hnědých trpaslíků. Pozorování pomocí VLT odhalila variabilitu způsobenou nepravidelným pokrytím povrchu oblačností, což je charakteristické pro hnědé trpaslíky typu L a T.[4]

Pomocí infračervených pozorování byly identifikovány oblasti s různým stupněm oblačnosti na povrchu Luhman 16 B. Tyto oblasti ukazují na přítomnost aktivních atmosférických procesů, včetně bouřek a pohybu oblačných pásů. Variabilita světelné křivky hnědého trpaslíka Luhman 16 B naznačuje, že jeho atmosféra je dynamická a podléhá častým změnám.

Povrchová mapa

Na základě dat z VLT byla vytvořena mapa povrchu Luhman 16 B, která odhalila nepravidelné rozložení světla na povrchu. Tyto rozdíly jsou pravděpodobně způsobeny variabilní oblačností, která vytváří oblasti s různou teplotou a jasností. Mapa naznačuje, že povrch obsahuje rozsáhlé bouřkové systémy a oblasti s dírami v oblacích, což umožňuje pohled na hlubší vrstvy atmosféry.[5]

  • Povrch Luhman 16 B vytvořený na základě pozorování z VLT.
    Povrch Luhman 16 B vytvořený na základě pozorování z VLT.
  • Snímek Luhman 16 pořízený družicí WISE.
    Snímek Luhman 16 pořízený družicí WISE.

Možnost přítomnosti planet

V roce 2013 byly zaznamenány nepravidelnosti v pohybu systému, které naznačovaly přítomnost třetího tělesa. Studie naznačila možnost, že se jedná o planetu s hmotností několika hmotností Jupiteru, obíhající jednu ze složek systému.[6]

Další pozorování s využitím Hubbleova vesmírného dalekohledu a VLT v následujících letech tuto hypotézu vyvrátila. Nebyla zjištěna přítomnost žádné planety s hmotností větší než 2 hmotnosti Jupiteru, která by obíhala blízko některé ze složek systému. Přítomnost menších těles v systému však nelze vyloučit.

Odkazy

Reference

  1. ↑ http://simbad.u-strasbg.fr/simbad/sim-id?Ident=NAME+WISE+J1049-5319A
  2. ↑ http://simbad.u-strasbg.fr/simbad/sim-id?Ident=NAME+WISE+J1049-5319B
  3. ↑ The Closest Star System Found in a Century — Eberly College of Science. science.psu.edu [online]. [cit. 2018-05-10]. Dostupné online. 
  4. ↑ CROSSFIELD, Ian J. M. A Global Cloud Map of the Nearest Known Brown Dwarf. S. 654–657. Nature [online]. 2014. Roč. 505, s. 654–657. DOI 10.1038/nature12955. 
  5. ↑ APAI, Dániel. TESS Observations of the Luhman 16 AB Brown Dwarf System: Rotational Periods, Lightcurve Evolution, and Zonal Circulation. S. 64. The Astrophysical Journal [online]. 2021. Roč. 906, čís. 1, s. 64. DOI 10.3847/1538-4357/abcb97. 
  6. ↑ BOFFIN, H. M. J. Possible astrometric discovery of a substellar companion to the closest binary brown dwarf system WISE J104915.57-531906.1. Astronomy & Astrophysics. Roč. 561, s. L4. DOI 10.1051/0004-6361/201322975. 

Literatura

Externí odkazy