Ludvík I. z Nevers (francouzsky Louis de Dampierre, vlámsky Lodewyk I of Nevers, 1274? – 22. července 1322 Paříž) byl hrabě z Nevers a Rethelu.
Život
Narodil se jako starší syn z druhého manželství flanderského hraběte Roberta III. a Jolandy, dcery Oda, hraběte z Nevers a Auxerre. Roku 1280 se po násilné smrti své matky stal hrabětem z Nevers a v prosinci 1290 po sňatku s Janou, jedinou dcerou a dědičkou Huga z Rethelu vyženil titul hraběte z Rethelu.
Byl účastníkem chronického sporu Flander s francouzským králem, byla mu zkonfiskována panství a po nástupu Filipa V. byl společně se šlechtici z Artois v opozici proti královské moci. Podporoval svého otce Roberta, jehož měl být nástupcem. Roku 1320 Robert Flanderský složil králi lenní slib a i přes následná nedorozumění došlo ke konečnému smíru, jehož vyjádřením byla svatba Ludvíkova stejnojmenného syna s královou dcerou Markétou. Ludvík z Nevers zemřel v létě 1322 v Paříži a byl pohřben v místním klášteře minoritů, aniž by se dočkal titulu flanderského hraběte.
Vývod z předků
Externí odkazy
Hrabě z Rethelu
|
Předchůdce: Johana jako samostatná vládkyně
|
1290–1322 Ludvík I. z Nevers
|
Nástupce: Johana jako samostatná vládkyně
|