Ludmila Matiegková (9. března 1889, Lovosice[1] – 26. srpna 1960, Mariánské Lázně) byla středoškolská učitelka, archeoložka, egyptoložka a autorka několika odborných prací o starověkém Egyptě.
Život
Ludmila Matiegková byla jediným dítětem českého lékaře a antropologa Jindřicha Matiegky, její matka Marie (rozená Stránská) pocházela z úřednické rodiny. Matiegkovi žili od roku 1892 v Praze.[2]
Od roku 1901 navštěvovala první dívčí gymnázium Minerva a roku 1908 úspěšně složila maturitu. Vystudovala orientalistické obory na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. V roce 1914 byla promována doktorkou filozofie.[2]
Po ukončení studií vyučovala na Minervě, později na dívčím lyceu a vyšší škole pro sociální péči v Holešovicích.[2]
Ve 20. letech 20. století se vydala celkem na tři cesty do Egypta a na Blízký východ. Po vzniku samostatného egyptologického semináře na Karlově univerzitě v roce 1925 se u Františka Lexy zapojila do vědecké činnosti[2] a ve svých spisech se zabývala staroegyptským náboženstvím, mumiemi a rodinným životem ve starověkém Egyptě. Své odborné práce pak publikovala v časopise Anthropologie.
Pomáhala též svému otci při jeho antropologických výzkumech. V roce 1929 se s ním zúčastnila identifikace hrobu Jana Amose Komenského v Naardenu.[2][3] Spolupracovala s otcem také na řadě článků, které byly z hlediska českého egyptologického bádání považovány za průkopnické a zakladatelské.[4]
V roce 1930 se stala se první ženou – členkou Orientálního ústavu.[4][5] Po druhé světové válce přispívala do Orientálního archivu.[2]
Vedle své vědecké činnosti se zapojila také do práce ve Výboru pro volební právo žen a od roku 1922 byla členkou Sdružení vysokoškolsky vzdělaných žen.[4]
Dílo (knižní vydání)
- Nová bádání o kamenné době egyptské (Kojetín, Časopis Pravěk, 1912)
- Jak vzniklo písmo (Praha, Vilímek, 1918) – vyšlo nejprve jako rozhlasové pásmo[2]
- O staroegyptských bozích a hrdinech (V Praze, Ústřední nakladatelství a knihkupectví učitelstva českoslovanského, 1925)
- V objetí sfingy (Praha, vyd. Dr. Ot. Štorch-Marien, 1927)
- Příběhy bílého oslíka (Ilustroval L. Salač; V Praze, nákladem vlastním, 1930)
- Záhada (Praha, vyd. L. Matiegková, 1934)
- Dítě v starém Egyptě (Praha, Anthropologický ústav Karlovy university, Orbis - distributor, 1937)
Odkazy
Literatura
- VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla; MARTÍNEK, Jiří, a kol. Cesty k samostatnosti : Portréty žen v éře modernizace. Praha: Historický ústav, 2010. 239 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-03-25. ISBN 978-80-7286-164-4. S. 164–175.
- BAŤKOVÁ, Šárka; HAINCOVÁ, Jitka; LUKEŠOVÁ, Hana; SLÁMOVÁ, Lenka. Ženy & Frauen: Inspirativní ženy Ústeckého kraje. Ústí nad Labem: Knihovna Ústeckého kraje, 2024. ISBN 978-80-7055-293-3. S. 76–78.
- HAVLŮJOVÁ, Hana. Okouzlení Egyptem: Ludmila Matiegková (1889–1960). Praha: SET OUT, 2005. 271 s. ISBN 80-86277-46-1.
Reference
Externí odkazy
.jpg)
