Loupežnický most

Loupežnický most
Loupežnický most nedaleko Velkého Meziříčí
Loupežnický most nedaleko Velkého Meziříčí
Základní údaje
KontinentEvropa
StátČeskoČesko Česko
KrajVysočina
OkresŽďár nad Sázavou
PřesRadslavický potok
Souřadnice49°20′20,14″ s. š., 16°2′54,58″ v. d.
Mapa
Map
Další data
Kód památky23309/7-7163 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Loupežnický most, jindy nazývaný Vysoký most,[1] je bývalý silniční most u Velkého Meziříčí, v katastrálním území obce Petráveč, nad Radslavickým potokem, v těsné blízkosti skládky odpadů. 17. února 1988 byl zapsán pod názvem „renesanční most“ jako kulturní památka, 14. července 2017 nabylo právní moci rozhodnutí o zrušení památkové ochrany, dva dny před tím bylo zahájeno řízení o novém prohlášení kulturní památkou.[2] Od 7. června 2019 je most opět kulturní památkou.[3]

Historie

Doba vzniku mostu není známá. Na základě strohých písemných zpráv se dá zařadit do roku 1593 – autorem by pak byl stavitel Antonín Vlach, stál by 8 tisíc zlatých a sloužil by pro potřeby silnice mezi Brnem a Jihlavou – nebo do poloviny 18. století, kdy Marie Terezie nechala v těchto místech postavit tzv. císařskou silnici. Nevýrazné a jednoduché zdobící prvky na mostu dnes neumožňují určení zařazení jeho vzniku do renesance či pozdního baroka. Svojí výškou 10 metrů byl v době svého zprovoznění považován za nejvyšší most v českých zemích. Tím získal označení Vysoký most (přezdívka Loupežnický most je nesprávná, protože Lokalita Loupežník podle které se jméno přisuzuje je přesně na druhé straně Velkého Meziříčí takže s touto lokalitou nemá žádnou souvislost). V roce 1706 jej poškodila povodeň a jeho oprava tehdy trvala 4 roky. Další rozsáhlá oprava následovala po povodni v roce 1740. Původní silnice časem přestala vyhovovat narůstajícímu dopravnímu ruchu a proto byla po roce 1937 vystavěna asi 200 m severněji nová silnice. Od poloviny 80. let 20. století se most nachází na jižní hranici skládky odpadů. Most by měl být dle NPÚ před rekonstrukcí ochráněn před zatékáním vody.[3]

Spory o vlastnictví mostu

Stejně jako není známa doba výstavby mostu, není znám jeho majitel. Silně zchátralá památka sice leží na katastrálním území obce Petráveč, ale jako majitel bývá označováno i město Velké Meziříčí a Kraj Vysočina. V roce 2012 soud za majitele označil město Velké Meziříčí.[4] Ačkoliv městská rada doporučila rozhodnutí soudu přijmout[5], městské zastupitelstvo hlasovalo pro odvolání.[6] Soud v roce 2016 po odvoláních určil jako vlastníka Českou republiku – Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových.[7] V únoru 2020 jednalo zastupitelstvo města Velké Meziříčí o tom, zda převezme do vlastnictví most od státu. Rada města převzetí památky nedoporučila. Stát nabídl most i obci Petráveč, na jejímž území stojí, ta jej však nepřijala.[3]

V roce 2022 bylo pravomocně rozhodnuto, že most patří státu. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových tak byl památkáři vyzván, aby provedl nezbytné úpravy k zabezpečení stavu mostu.[8] Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových nabídl Kraji Vysočina, že na něj most bezplatně převede. Krajský úřad však nabídku převodu nepřijal. Most tak bude nabídnut k volném prodeji prostřednictvím aukce.[9]

Odkazy

Reference

  1. ↑ JOSEF, Dušan. Encyklopedie mostů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. [s.l.]: Libri, 2002. 553 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-30. ISBN 80-7277-095-0. 
  2. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-05-30]. Identifikátor záznamu 134305 : silniční most. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  3. ↑ a b c BLAŽEK, Tomáš. Vzít, či nevzít? Stát nabízí Velkému Meziříčí unikátní historický most. iDNES.cz [online]. 2020-02-25 [cit. 2020-05-28]. Dostupné online. 
  4. ↑ Historický most, který nikdo nechce, přiřkl soud Velkému Meziříčí, idnes.cz
  5. ↑ Loupežnický most si Velké Meziříčí ponechá, dohodli se na tom radní, zdarsky.denik.cz
  6. ↑ Loupežnický most, svého času nejvyšší v zemi, zamíří znovu k soudu, idnes.cz
  7. ↑ STRNADOVÁ, Martina. O Vysoký most se má starat stát. Velkomeziříčsko. 2016-07-15, roč. 2016. Dostupné online [cit. 2017-07-21]. 
  8. ↑ JIRKŮ, František. Vysoký most u Meziříčí patří státu, který ho ale nechce. Památka se neopravuje a dál chátrá. ČRo Vysočina [online]. Český rozhlas, 2022-08-28 [cit. 2022-10-09]. Dostupné online. 
  9. ↑ SOURALOVÁ, Ivona. Historický most stále chátrá. Kraj Vysočina jej odmítl, nejspíš zamíří do aukce. Třebíčský deník. 2023-03-19. Dostupné online [cit. 2023-04-06]. 

Externí odkazy