| Louis de Crevant, vévoda z Humières |
|---|
![]() |
| Narození | 1628
Compiègne |
|---|
| Úmrtí | 30. srpna 1694 (ve věku 65–66 let)
Versailles |
|---|
| Povolání | voják |
|---|
| Ocenění | rytíř Řádu svatého Ducha
rytíř Řádu sv. Michala
maršál Francie |
|---|
| Choť | Louise Antoinette de la Châtre, Comtesse de Nancay[1] |
|---|
| Děti | Anne Louise de Crévant d'Humièresová[2]
Anne-Louise-Julie de Crévant d'Humières
Marie Thérèse de Crévant d'Humières[2]
Marie Louise de Crevant d'Humières[3] |
|---|
| Rodiče | Louis III. de Crévant d'Humières[2] a Isabelle Phélypeauxová[2] |
|---|
| Příbuzní | Emmanuel-Dieudonné d’Hautefort[2] (vnuk) |
|---|
| Funkce | Grand Master of Artillery |
|---|
 multimediální obsah na Commons |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Louis de Crevant, Duc d'Humières (1628, Francie – 30. srpen 1694, Versailles) byl maršál Francie a guvernér Compiègne, Bourbonnais a Lille.
Životopis
Byl synem Louise III. de Crevanta, seigneura d'Argy, markýze z Humières (1606-1648), guvernéra v Compiègne, a jeho ženy Isabelle Phélippeaux (1611-1642), z větve rodu Phélippeaux d'Herbault, dcery Raymonda Phélypeauxe d'Herbaulta[4]. Z jejich spojení se narodilo devět dětí, šest synů a tři dcery. Jeho mladší bratr Raymond-Louis de Crevant se angažoval v Královském námořnictvu a během své kariéry dosáhl námořní hodnosti lieutenant général des armées navales.
Byl přítomen při bitvě v Dunách a participoval na francouzsko-nizozemské válce pod Turennem. V roce 1668 byl jmenován maršálem Francie. V bitvě u Casselu byli spolu s maršálem Luxembourgem strůjci vítězství, když asistovali nominálnímu vrchnímu velení Filipa I. Orleánského.
V roce 1688 vpadl do Španělského Nizozemí ale hned následující rok se mu nepodařilo zvítězit v bitvě u Walcourtu proti menší síle.
Oženil se 8. března 1653 s krásnou, bohatou a vlivnou Louisou Antoinettou de la Châtre, komtesou z Nançay. Komtesin vliv (byla dvorní dámou v královnině paláci) a jeho dobré osobní vztahy s Louvoisem pak byly velmi důležité pro jeho kariérní vzestup.
Voltaire o něm pravil, že byl prvním, kterému bylo v zákopech servírováno na stříbře (při obléhání Arrasu roku 1658).
Odkazy
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Louis de Crevant, Duke of Humières na anglické Wikipedii a Louis de Crevant na francouzské Wikipedii.
Literatura
- Louis André, Michel Le Tellier et l'organisation de l'armée monarchique, Paris, 1906
- Louis André, Michel Le Tellier et Louvois, Paris, 1943
- André Corvisier, Louvois, Paris 1983
- Un numéro spécial d'Histoire, économie et société lui est consacré (janvier-mars 1996)
- Thierry Sarmant, Les Demeures du Soleil : Louis XIV, Louvois et la surintendance des Bâtiments du roi, Seyssel: Champ Vallon, 2003.
- Politique, guerre et fortification au Grand Siècle : lettres de Louvois à Louis XIV (1679-1691), éd. Nicole Salat et Thierry Sarmant, Paris: Société de l’histoire de France, 2007.
- Thierry Sarmant et Raphaël Masson (dir.), Architecture et Beaux-arts à l'apogée du règne de Louis XIV : édition critique de la correspondance du marquis de Louvois, surintendant des Bâtiments du roi, arts et manufactures de France, 1683-1691. Tome 1 : 1683-1684, Paris, Comité des travaux historiques et scientifiques, 2007 ; Tome 2 : 1685, Paris, CTHS, 2009.
- Thierry Sarmant et Mathieu Stoll, Régner et gouverner : Louis XIV et ses ministres, Paris : Perrin, 2010.
- De la représentation du Prince : la bataille de Cassel vue par Mignard, L'Oreiller du Roy n° 5
- Guerre et propagande au XVIIe siècle, l’affaire du maréchal de Humières, Histoire mondiale des conflits, n° 17, déc.2004-janv.2005, pp. 28-31
Externí odkazy
.jpg)
