Lorenzo Sacchetti

Lorenzo Sacchetti
Narození22. června 1759
Padova
Úmrtí11. února 1836 (ve věku 76 let)
Vídeň
Povolánímalíř
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Lorenzo Sacchetti: Návrh divadelní scény (venkovská kuchyně)
Lorenzo Sacchetti: Návrh divadelní scény
Lorenzo Sacchetti: Kresba (Národní galerie ve Washingtonu)

Lorenzo Sacchetti (22. června 1759 Padova11. února 1836 Vídeň[1]) byl divadelní malíř italského původu, působící v letech 1814–1830 v českých zemích (Praha, Brno). Jeho syn Antonio Sacchetti byl též divadelní malíř.

Život

Narodil se v Padově, bližší údaje zdroje neuvádějí. Od roku 1785 byl malířem dekorací v Benátkách, kde byl též v letech 1790–94 profesorem perspektivy na místní Akademii výtvarných umění. V letech 1791–1812 vytvářel divadelní dekorace ve Vídni.

V období 1814–1817 pracoval spolu se svým synem Antoniem v Brně, kde maloval divadelní dekorace, v roce 1818 se přestěhovali do Prahy a působili ve Stavovském divadle. Lorenzo Sacchetti zůstal v Praze i po odjezdu syna do Varšavy, jako autor pražských divadelních dekorací byl naposledy uveden v roce 1830. Rovněž je uveden jako autor návrhu Měšťanského divadla v Plzni, první účelové divadelní budovy ve městě, postavené v letech 1831 až 1832.[2]

Zemřel ve Vídni roku 1836.[1][pozn. 1]

Rodinný život

Malíř Antonio Sacchetti byl jeho syn, další malíř Vincenzo Sacchetti je uváděn jako jeho bratr,[3] případně syn nebo synovec.[4]

Dílo (výběr)

Jeho scénické dílo představuje klasické barokní a klasicistní divadelní výtvarnictví.[5]

Divadelní dekorace

Po práci malíře dekorací v Benátkách působil v letech 1791–1812 ve Vídni. Zachovala se skica z roku 1798 k Mozartově Kouzelné flétně, byl autorem dekorací k dalším jeho operám a k operám Salieriho.

Divadelní dekorace v Brně a ve Stavovském divadle v Praze vytvářel ve spolupráci se synem Antoniem. Pro scény využíval konkrétní náměty existujících scenérií.[pozn. 2][6]

Jiná díla

Staré městské divadlo v Plzni
  • V Brně vytvořil spolu se synem Antoniem a Vincencem Sacchettim fresky v sále a chodbách Reduty.
  • Byl autorem interiérů původního klasicistního divadla v Opavě (výstavba 1804–1805)[7]
  • Byl hlavním architektem starého plzeňského divadla (postaveno 1832, zbořeno 1902)[8]
  • V roce 1830 vydal v Praze italsko–německou odbornou publikaci o základech divadelního malířství (německý název Faßlicher Unterricht Anfangsgründen der Theater-Mahlerei / allen Jünglingen, welche in diese Kunstschule eingeführt zu werden wünschen, gewidmet von Lorenz Sacchetti)

Odkazy

Poznámky

  1. Tištěné zdroje uvádějí pouze rok úmrtí bez přesného data, případně „asi 1836“, některé chybně 1834.
  2. Např. pro Auberovu opery Němá z Portici navrhl závěrečnou dekoraci s výbuchem Vesuvu včetně potřebné mašinerie.

Reference

  1. a b Gestorbene zu Wien. S. 4. Wiener Zeitung [online]. 1836-02-17 [cit. 2021-12-02]. S. 4. Dostupné online. 
  2. Databáze divadel / Divadelní architektura v Evropě. www.theatre-architecture.eu [online]. [cit. 2021-12-04]. Dostupné online. 
  3. Encyklopedie města Brna: Vincenzo Sacchetti [online]. [cit. 2021-12-03]. Dostupné online. 
  4. HILMERA, Jiří. Česká divadelní encyklopedie: Sacchetti Antonio [online]. Divadelní ústav [cit. 2021-12-03]. Dostupné online. 
  5. BENETTOVÁ, Pavla. Zámecká divadla rodu Valdštejnů. Brno. Rigorózní práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Jiří Kroupa. s. 76, 87. Dostupné online.
  6. HILMERA, Jiří. Česká divadelní encyklopedie: Sacchetti, Lorenzo [online]. [cit. 2021-12-03]. Dostupné online. 
  7. Slezské divadlo [online]. Turistické informační centrum Opava [cit. 2021-11-30]. Dostupné online. 
  8. Databáze divadel: Lorenzo Sacchetti [online]. European Theatre Architecture [cit. 2021-12-02]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Literatura

  • HILMERA, Jiří. Česká divadelní encyklopedie: Antonio Sacchetti [online]. Divadelní ústav, 2006 [cit. 2021-11-23]. Dostupné online. 
  • FERRARI, G. E. Sacchetti, Lorenzo , Bühnenbildner, Maler und Lithograph [online]. Österreichisches Biographisches Lexikon [cit. 2021-11-24]. (německy) 

Související články