Longin (světským jménem: Vladimir Sergejevič Korčagin; * 31. července 1961, Suchumi) je abchazský duchovní Ruské pravoslavné církve, arcibiskup a metropolita simbirský a novospasský.
Život
Narodil se 31. července 1961 v Suchumi.[1]
Roku 1982 dokončil filologickou fakultu Abchazské státní univerzity. Během studia pracoval jako průvodce a učitel ruského jazyka a literatury na střední škole.[1]
V letech 1983–1985 sloužil v řadách Sovětské armády. Poté nastoupil na Moskevský duchovní seminář.[1]
V květnu 1986 byl přijat do Trojickosergijevské lávry.[1]
Dne 21. července 1986 byl postřižen na monacha a přijal mnišské jméno Longin. Dne 29. srpna byl rukopoložen na hierodiakona a 7. června 1988 na jeromonacha.[1]
Po dokončení semináře nastoupil roku 1988 na Moskevskou duchovní akademii. V říjnu byl poslán na studia na Sofijskou duchovní akademii. Během studia sloužil v ruském chrámu svatého Mikuláše v Sofii.[1]
Roku 1992 se vrátil do Ruska a stal se asistentem ekonoma lávry.[1]
Dne 15. prosince 1992 byl jmenován představeným podvorje lávry v Moskvě.[1]
V květnu 1994 byl povýšen na igumena.[1]
Dne 15. dubna 2000 byl povýšen na archimandritu.[1]
Dne 7. května 2003 jej Svatý synod zvolil biskupem saratovským a volským.[1]
Dne 13. srpna 2003 byl oficiálně jmenován biskupem a 19. srpna proběhla v chrámu Krista Spasitele v Moskvě jeho biskupská chirotonie. Světiteli byli patriarcha moskevský Alexij II., metropolita krutický a kolomenský Juvenalij (Pojarkov), metropolita smolenský a kaliningradský Kirill (Gunďajev), metropolita voroněžský a borisoglebský Sergij (Fomin), metropolita elassonský Vasileios (Kolokas) Řecká pravoslavná církev, metropolita nevrokopský Natanail (Kalajdžijev) (Bulharská pravoslavná církev), metropolita černovický a bukovinský Onufrij (Berezovskyj), arcibiskup tulský a beljovský Alexij (Kutěpov), arcibiskup tverský a kašinský Viktor (Olijnyk), arcibiskup kostromský a galičský Alexandr (Mogiljov), arcibiskup istrijský Arsenij (Jepifanov), arcibiskup tichvinský Konstantin (Gorjanov), arcibiskup verejský Jevgenij (Rešetnikov), arcibiskup jaroslavský a rostovský Kirill (Nakoněčnyj), biskup penzenský a kuzněcký Filaret (Karagodin), biskup tomský a asinovský Rostislav (Děvjatov), biskup orechovo-zujevský Alexij (Frolov), biskup tiraspolský a dubossarský Justinian (Ovčinnikov), biskup krasnogorský Sava (Volkov), biskup bakuský a přikaspický Alexander (Iščein), biskup stavropolský a vladikavkazský Feofan (Ašurkov), biskup dmitrovský Alexandr (Agrikov), biskup sergijevoposadský Feognost (Guzikov), biskup brjanský a sevský Feofilakt (Moisejev), biskup nižněnovgorodský a arzamaský Georgij (Danilov) a biskup ljuberecký Veniamin (Zaryckyj).[1]
Dne 6. října 2011 byl jmenován hlavou saratovské metropole.[2]
Dne 8. října 2011 byl povýšen na metropolitu.[3]
Dne 7. června 2012 byl potvrzen ve funkci představeného monastýru Proměnění Páně v Saratově.[4]
Dne 25. srpna 2020 byl jmenován metropolitou simbirským a novospasským, hlavou simbirské metropole.[5]
Reference
Externí odkazy