Lipová-lázně
Lipová-lázně – hlavní cesta
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Jeseník
Obec s rozšířenou působností	Jeseník (správní obvod)
Okres	Jeseník
Kraj	Olomoucký
Historická země	Slezsko
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°13′40″ s. š., 17°8′26″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	2 085 (2024)[1]
Rozloha	44,37 km²[2]
Nadmořská výška	498 m n. m.
PSČ	790 61, 790 63
Počet domů	676 (2021)[3]
Počet částí obce	3
Počet k. ú.	2
Počet ZSJ	3
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Lipová-lázně 396 790 61 Lipová-lázně 1 [email protected]
Starosta	Vladimír Šantrůček
Oficiální web: www.lipova-lazne.cz
Lipová-lázně
Další údaje
Kód obce	540030
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lipová-lázně (do roku 1960 Dolní Lipová, německy Nieder Lindewiese,^[4] Nieder-Lindewiese, Niederlindewiese) je obec, která se nachází v okrese Jeseník v Olomouckém kraji. Žije zde přibližně 2 100^[1] obyvatel.

Obec je charakteristická svým netypickým názvem. Za samotné pojmenování sídla je spojovníkem připojeno obecné jméno popisující jeho charakter. Podobně tvořený název mají dále tyto obce či jejich části: Brno-město, Kaplice-nádraží, Mšené-lázně, Pačejov-nádraží a Ústí nad Labem-centrum.

Obec Lipová-lázně sousedí na severu s obcemi Česká Ves, Vápenná a Skorošice, na jihozápadě s obcí Ostružná, na jihovýchodě s obcí Bělá pod Pradědem a na východě s městem Jeseník. Na západním okraji katastru se bodově dotýká státní hranice s Polskem. Je vzdálena 4 km západně od okresního města Jeseník a 41 km severně od krajského města Olomouc.

Geomorfologicky patří Lipová-lázně k provincii Česká vysočina, subprovincii krkonošsko-jesenické, oblasti jesenické, na rozhraní geomorfologického celku Rychlebské hory (podcelky Hornolipovská hornatina a Sokolský hřbet) a geomorfologického celku Hrubý Jeseník (podcelek Keprnická hornatina). Nejvyšším vrcholem v severní části patřící k Rychlebským horám je Smrk (1125 m n. m.), dále též Studený (1042 m n. m.), Klín (983 m n. m.), Kopřivný (823 m n. m.), Smrčník (799 m n. m.), Strážný (728 m n. m.), na jižní, hrubojesenické straně je to Šerák (1351 m n. m.), dále např. Mračná hora (1272 m n. m.), Obří skály (1082 m n. m.).

Území Lipové-lázní patří do povodí Odry, resp. Kladské Nisy. Hlavním tokem je na východ tekoucí potok Staříč pramenící pod horou Smrk, který přijímá řadu menších toků, zejména zleva Ramzovský potok s Vražedným potokem.

Území obce pokrývá z necelých 18 % zemědělská půda (3 % orná půda, 13,5 % louky a pastviny) a z 75,5 % les.

O první písemné zmínce o obci nepanuje jednotný názor: nepochybně je písemně zmíněna v tzv. Liber fundationis vratislavských biskupů z doby kolem roku 1290, dřívější zmínky (z listin z let 1257, 1284) se zřejmě vztahují k obci Lipowa poblíž polské Nisy. V té době se nazývala Lynda, což odpovídá německému Linde, lípa.

Od první zmínky patřila ves vratislavskému biskupství, nejpozději od roku 1420 v rámci frývaldovského panství, které však bylo od 14. do poloviny 16. století často zastavováno jiným držitelům. V uvedeném roce měla vesnice 60 lánů, poté však na dlouhou dobu z pramenů mizí a zřejmě stejně jako řada obcí v okolí zpustla a byla obnovena až novou kolonizační aktivitou vratislavských biskupů v polovině 16. století pod názvem Lipová (něm. Lindewiese). Přívlastek „Dolní“ se začal používat až po vzniku Horní Lipové v 17. století. Od té doby je doloženo i zdejší fojtství.

Z obce nejsou zaznamenány potíže s rekatolizací ani škody za třicetileté války. Dotkly se jí však čarodějnické procesy probíhající v Jeseníku v letech 1622–1684, při nichž skončilo na hranici postupně osm lipovských žen, ale roku 1651 též osmiletý chlapec.

Tato typická lánová kolonizační ves byla od počátku zemědělským zázemím Jeseníku a s Českou Vsí byla největší vsí frývaldovského panství. Od 16. století (kdy se klimatické podmínky stávaly zemědělství nepříznivějšími) nabývají významu těžba a zpracování dřeva – Dolní Lipová byla mimo jiné proslulá svými řezbáři, pastevectvím, vesnickými řemesly, těžbou a zpracováním mramoru, dolováním a pálením vápna.

V Dolní Lipové byl již nejpozději roku 1638 kostelík sv. Kateřiny. V letech 1787–1788 však byl postaven nový klasicistní kostel s (pro Slezsko velmi netypickým) zasvěcením sv. Václavu. Jeho stavba se připisuje podnětu císaře Josefa II., který tudy projížděl roku 1779 a zasazoval se o rozvoj této pohraniční oblasti. Současně byla u kostela zřízena rovněž římskokatolická fara (1785) a škola (1786).

V 19. století se obec rozvíjela v souvislosti s rozmachem průmyslu v Jeseníku a okolí, stavbou železnice (1888), ale také lázeňstvím – v roce 1837 začal Johann Schroth s léčbou v Lázních Dolní Lipová.^[5]

V meziválečném období se v dosud ryze německé obci utvořila poměrně početná česká menšina. Mnoho obyvatel pracovalo v průmyslových závodech v Jeseníku a právě u viaduktu v Dolní Lipové skončila střelbou do demonstrujících dne 25. listopadu 1931 Frývaldovská stávka. Obsazení pohraničí Německem v říjnu 1938 vedlo k odchodu většiny českých obyvatel, po roce 1945 bylo odsunuto naopak německé obyvatelstvo. Patronát nad ním převzala roku 1986 obec Oberstaufen v Allgäu, kde se dodnes provozuje léčba Schrothovou metodou.

Dosídlení obce bylo jen pozvolné a problematické, přesto však – díky blízkosti Jeseníku a možnosti zaměstnání v lázeňství a cestovním ruchu – nakonec úspěšné a od 70. let zažívá obec nový rozvoj. Již roku 1947 byla zřízena dosud existující učňovská škola. V roce 1960 byla dosavadním obec Dolní Lipová sloučena s Horní Lipovou, zmenšenou o osadu Ramzová, a společným názvem nové obce se stalo Lipová-lázně. V současnosti je obec Lipová-lázně významným turistickým centrem s více než 100 penziony, hotely, chatami a jinými ubytovacími zařízeními.

Lipová-lázně je členem Mikroregionu Jesenicko, svazku obcí vzniklého v roce 1999.^[6] Obec je také od roku 1993 členem Sdružení měst a obcí Jesenicka (SMOJ), které tvoří obce okresu Jeseník,^[7] a od roku 1997 Euroregionu Praděd.^[8]

U Dolní Lipové se nacházela osada Miroslav (něm. Friedenshau), kde bylo roku 1930 6 domů a 24 obyvatel. Osada po roce 1945 zanikla a dnes je zde stejnojmenný lyžařský areál.

Správní příslušnost Lipové-lázní od roku 1848^[9]

• 1848 vévodství slezské, kraj opavský, Nisské knížectví, panství Frývaldov
• od 1. ledna 1850 do roku 1855 vévodství slezské, politický okres Frývaldov, soudní okres Frývaldov
• od roku 1855 do roku 1868 vévodství slezské, smíšený okres Frývaldov
• od roku 1868 do 30. listopadu 1928 vévodství slezské / země slezská, politický okres Frývaldov, soudní okres Frývaldov
• od 1. prosince 1928 do 31. ledna 1949 země moravskoslezská, politický okres Frývaldov (od 1947 Jeseník), soudní okres Frývaldov (od 1947 Jeseník)
  • kromě: od 1. října 1938 do května 1945 „sudetoněmecká území“, od 15. dubna 1939 jako říšská župa Sudety / Reichsgau Sudetenland; (od 1. května 1939) vládní obvod Opava / Regierungsbezirk Troppau; (od 20. listopadu 1938) Landkreis Freiwaldau, Amtsgericht Freiwaldau
  • od 31. května 1945 Slezská expozitura země Moravskoslezské
• od 1. ledna 1949 do 30. června 1960 Olomoucký kraj, okres Jeseník
• od 1. července 1960 do 31. prosince 1995 Severomoravský kraj, okres Šumperk
• od 1. ledna 1996 do 31. prosince 1999 Severomoravský kraj, okres Jeseník
• od 1. ledna 2000 Olomoucký kraj, okres Jeseník

Počet obyvatel Lipové-lázní podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:^[10]

Celá obec Lipová-lázně

V obci Lipová-lázně je evidováno 817 adres: 704 čísla popisná (trvalé objekty) a 113 čísel evidenčních (dočasné či rekreační objekty).^[11] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 593 domů, z toho 527 trvale obydlených.

Část obce Lipová-lázně (dřívější Dolní Lipová)

V Lipové-lázních (Dolní Lipové) je evidováno 568 adres: 551 číslo popisné (trvalé objekty) a 17 čísel evidenčních (dočasné či rekreační objekty).^[12] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 454 domů, z toho 427 trvale obydlených.

Z hlediska římskokatolické církevní správy spadá Lipová-lázně do farnosti Lipová-lázně (u kostela sv. Václava), která patří do děkanátu Jeseník diecéze ostravsko-opavské.^[13]

Evangeličtí věřící patří k farnímu sboru v Jeseníku.^[14] Věřící Československé církve husitské patří k náboženské obci v Jeseníku. V Jeseníku se nachází rovněž farnost pro pravoslavné věřící, jejíž součástí je také (jako filiálka) kaple Proměnění Páně a svatého Nektaria Eginského, nacházející se v Lipové-lázních v místní části Horní Lipová.

• Lipová-lázně (k. ú. Dolní Lipová)
• Bobrovník (k. ú. Dolní Lipová)
• Horní Lipová (k. ú. Horní Lipová)

Lipovou-lázněmi vede železniční trať Šumperk–Krnov. V obci jsou na této trati stanice a zastávky Horní Lipová, Lipová Lázně a Lipová Lázně zastávka. Ve stanici Lipová Lázně začíná rovněž regionální železniční trať Lipová Lázně – Javorník ve Slezsku. Na území obce, poblíž Jeskyně Na Pomezí, je ještě zastávka této trati s názvem Lipová Lázně jeskyně.

Obcí prochází silnice I/60 z Jeseníku směrem na Vápennou, Žulovou, Javorník a dále na státní hranici, odkud pokračuje jako silnice 382 do polského Pačkova. Z ní v Lipové odbočuje silnice II/369 směrem na Ostružnou, Brannou a Hanušovice.

• Lázně Dolní Lipová, soubor lázeňských staveb z doby kolem roku 1900, pomníkem zakladatele Johanna Schrotha (1870) a bustou Emanuela Schrotha (1894)^[15]
• římskokatolický farní kostel sv. Václava, klasicistní z let 1787–1788^[15][16]
• Pomník obětem frývaldovské stávky z roku 1961, od Rudolfa Doležala (kulturní památka, do roku 1995 národní kulturní památka)^[15][17]
• Hrob a pomník Rudolfa Haukeho, jednoho z padlých ve Frývaldovské stávce, na místním hřbitově, postavený roku 1931 (kulturní památka)^[18]
• Hrob Johanna Schrotha, zakladatele zdejších lázní, a jeho rodiny
• Hospoda Na rychtě, bývalé fojtství (šoltézství), budova postavená kolem roku 1800 v přechodovém barokně-klasicistickém stylu (kulturní památka)^[19]
• pomník J. W. Goetha a J. Haydna v obecním parku, z roku 1932

• Jeskyně Na Pomezí u silnice v sedle směrem na Javorník
• Louka Na Miroslavi
• Rašeliniště na Smrku
• několik památných stromů:
  • Frývaldovská lípa^[20]
  • jasan ztepilý za kostelem^[21]
  • jírovec maďal (kaštan) u cesty do Miroslavi^[22]
  • smrk ztepilý u obrázku v Miroslavi^[23]

Na území Horní Lipové zasahují i:

• Chráněná krajinná oblast Jeseníky
• Ptačí oblast Jeseníky (pro jeřábka lesního a chřástala polního)
• Evropsky významná lokalita Rychlebské hory – Sokolský hřbet

V obci se nachází mateřská škola a základní škola nižšího i vyššího stupně (1.–9. ročník)^[24] a odborné učiliště s praktickou školou,^[25] založené roku 1947.

• Robert Jung^[26] (1935–2015) - německý hudební producent, textař, hudební skladatel a zpěvák

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Lipová-lázně na Wikimedia Commons
• Lipová-lázně v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Oficiální stránky