Na architektonickém návrhu sousedních roubenek Libušín a Maměnka, realizovaném ve stylu lidové secese, začal Jurkovič pracovat v roce 1897 na zakázku Pohorské jednoty Radhošť. Obě chaty, zvané útulny, byly slavnostně otevřeny 6. srpna 1899. Jejich výstavba stála 82 433 rakouských korun.
V roce 1924 byla realizována dostavba pojmenovaná podle stavitele Aleše Parmy – Parmova přístavba, a v roce 1925 byla v zadním traktu postavena kuchyně.[3]
V červnu 1928 obě útulny navštívil prezident T. G. Masaryk. Přenocoval však ve známém hotelu Tanečnice. Během 2. světové války o ně neúspěšně usiloval berlínský turistický spolek Kraft durch Freude (KdF) a v závěru války byly zpustošeny, když sloužily pro ubytování maďarských asistenčních oddílů i Hitlerjugend. V roce 1947 na Pustevny přijel již téměř osmdesátiletý Dušan Jurkovič (v prosinci téhož roku zemřel) a přimlouval se za jejich zachování.[2] V roce 1950 byla Pohorská jednota Radhošť zrušena a stavby přešly do majetku státu. V 80. letech již byly silně zchátralé a v roce 1994 se Libušín nacházel v havarijním stavu.
O rok později, v roce 1995, získalo právo na hospodaření s Libušínem i Maměnkou Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. Ve stejném roce byly stavby na Pustevnách prohlášeny za národní kulturní památky.[4] Následující rok – 1996, byla zahájena generální rekonstrukce, která trvala do roku 1999 a vyžádala si investice za 25 milionů korun. Ve stejném roce byl Libušín slavnostně znovuotevřen.[5]
Požár 2014
Libušín před požárem, léto 2012
Libušín po požáru, léto 2014
Dne 3. března 2014 byl Libušín výrazně poškozen požárem. Poničena byla hlavně pravá část, v níž se nacházela umělecky nejhodnotnější jídelna. Obnova Libušína, který je jedním ze symbolů Pusteven a spolu s dalšími tamními objekty byl v roce 1995 prohlášen za národní kulturní památku,[6] měla stát asi 80 milionů korun. Veřejná sbírka vynesla do konce roku 2014 osm milionů korun.[7]
Při vyšetřování příčin požáru pracovala policie s nejméně třemi verzemi. Prověřovala technickou závadu, nedbalost a úmysl.[8] Skutečnou příčinou požáru byla shledána špatně instalovaná kamna při opravě topení v roce 2008, kdy vznikla v komínové soustavě vzduchová kapsa, která nebyla odizolovaná od dřevěných stěn a trámů. Závadu nezjistili ani technici při následné revizi.[9]
Obnova
Zahájení rekonstrukce bylo původně plánováno na podzim 2015 a doba jejího trvání na jeden až dva roky.[7] Vítěz výběrového řízení na dodavatele oprav byl však znám až po průtazích v dubnu 2016. Stala se jím brněnská firma Archatt, která v minulosti prováděla např. rekonstrukci brněnské vily Tugendhat nebo pražského Národního divadla, s předpokládanou cenou prací téměř 80 milionů korun. Autorem projektu byl architektonický ateliér Masák & Partner. Podle plánu bylo dřevo na stavbu pokáceno na podzim 2016 a přes zimu zpracováno.[10] Během jarních měsíců 2017 byly součásti dřevěné konstrukce předběžně skládány v montážní hale.[11] Libušín se v podstatě stavěl dvakrát. Jednotlivé trámy se vyrobily a složily v hale realizátora, následně pak byly složeny na stavbě jako skládačka. Celá rekonstrukce byla realizována tradičními rukodělnými řemeslnými postupy. Použity byly původní materiály a technologie. Nové trámy doplnily ty původní, kterých se podařilo zachovat asi 7 %. Nová stavba má odolávat času a výkyvům počasí mnohem lépe, než kdyby byla postavená ze strojově opracovaných trámů.
Referenčním bodem pro obnovu se stal rok 1925[12], kdy se dnešní památka po první světové válce zprovozňovala. Tehdy došlo k úpravám chaty Libušín a byla z pohledu dnešní funkce provozuschopná. Jako podklady pro obnovu sloužil projekt z roku 1985 a 3D model z roku 1995.[13] Důležitým zdrojem informací byly historické fotografie z roku 1925 zachycující původní vzhled chaty. Barevnost tak Libušín obdržel na základě výzkumů původní.[14]
Pro obnovu Libušína využila architektonická kancelář Masák & Partner metodiku Informačního modelu budovy (BIM). Byl vytvořen 3D model, který měl nezastupitelnou roli například při modelování hasicího zařízení, jeho vedení a skrytí v konstrukci.
Chata Libušín byla pro veřejnost znovu otevřena 30. července 2020, tedy po více než čtyřech letech od zahájení rekonstrukčních prací.[1]
Obnova Libušína se neobešla bez změny vytápění na tepelná čerpadla[15] a zajištění stabilního hasicího zařízení.[13] V nejcennější části interiéru, v jídelně, je plynový hasicí systém. Jde o velmi náročné a zároveň unikátní řešení, které se používá u muzejních archivů a expozic s archiváliemi, kde nelze hasit vodou nebo pěnou. Inertní plyn vpuštěný do místnosti sníží procento kyslíku, a tím zamezí hoření.[16] Vodní systém je i ve střešním plášti šindelové střechy pro postřik fasád a povrchu střech. Aby obvodový plášť roubenky správně těsnil a byl nepropustný, byla vnitřní strana obvodové konstrukce opatřena mezivrstvou speciální fólie, moderní parozábranou.[13] Celá budova je také vybavena požárními čidly a hlasovým hlášením.
Znovuotevření
Slavnostní otevření obnovené chaty proběhlo 30. července 2020 ve 12:00 za přítomnosti ministra kultury Lubomíra Zaorálka, generální ředitelky NPÚNaděždy Goryczkové a generálního ředitele Národního muzea v přírodě Jindřicha Ondruše. Následně probíhaly komentované prohlídky.
Reference
↑ abObnovený Libušín na Pustevnách slaví rok od otevření [online]. Portál kudy z nudy.cz, 2021-06-29 [cit. 2021-11-12]. Dostupné online.
↑ abStavby Libušín a Maměnka ve správě Valašského muzea v přírodě [online]. Valašské muzeum v přírodě [cit. 2015-01-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-03-31.
↑Jídelna Libušín [online]. nmvp.cz: Valašské muzeum v přírodě [cit. 2021-11-13]. Dostupné online.
↑ Jurkovičovy chaty na Pustevnách slaví 120 let, Libušín vstává z popela. iDNES.cz [online]. 2019-08-06 [cit. 2020-04-23]. Dostupné online.
Literatura
JURKOVIČ, Dušan. Pustevně na Radhošti: turistické útulny Pohorské jednoty "Radhošť" ve Frenštátě, vystavěné a zařízené po způsobu lidových staveb na Mor. Valašsku a Uh. Slovensku. Brno: A. Píša, 1900. Dostupné online.
