PROFILPELAJAR.COM

Libodřice
	Bauerova vila v Libodřicích
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Kolín
Obec s rozšířenou působností	Kolín; (správní obvod)
Okres	Kolín
Kraj	Středočeský
Historická země	Čechy
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	50°0′16″ s. š., 15°5′18″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	342 (2024)
Rozloha	5,92 km²
Katastrální území	Libodřice
Nadmořská výška	272 m n. m.
PSČ	280 02
Počet domů	115 (2021)
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	1
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Libodřice 55; 280 02 Kolín 2 ; [email protected]
Starosta	Ing.František Jirák
	Oficiální web: www.obeclibodrice.cz
	Libodřice
Další údaje
Kód obce	533483
Kód části obce	83097
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Libodřice jsou obec ležící v okrese Kolín ve Středočeském kraji. Mají 342^[1] obyvatel. V roce 2011 zde bylo evidováno 121 adres.^[4]

Libodřice je také název katastrálního území o rozloze 5,92 km².^[5]

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1266, kdy zde měl majetek Milhost z Libodřic.

Územněsprávní začlenění

V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

1850 země česká, kraj Pardubice, politický okres Kolín, soudní okres Kouřim ^[6]
1855 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Kouřim ^[6]
1868 země česká, politický okres Kolín, soudní okres Kouřim ^[6]
1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický okres Kolín, soudní okres Kouřim ^[7]
1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Kolín, soudní okres Kouřim ^[8]
1945 země česká, správní okres Kolín, soudní okres Kouřim ^[9]
1949 Pražský kraj, okres Kolín ^[10]^[11]
1960 Středočeský kraj, okres Kolín ^[12]

Adresář 1932

Živnosti a obchody uvedené v adresáři firem z roku 1932 pro obec Libodřice, kde žilo 625 obyvatel:^[13] holič, 2 hostince, kolář, kovář, krejčí, 2 půjčovny mlátiček, 2 pekaři, obchod s lahvovým pivem, porodní asistentka, 2 rolníci, řezník, 3 obchody se smíšeným zbožím, švadlena, trafika, 2 truhláři, velkostatek.

Pamětihodnosti

Libodřický mohylník – archeologická památková rezervace (vyhlášená v roce 1966 výnosem MŠK č. j. 11.136/66-V/2), zahrnující 25 mohyl s kamennými jádry a obvodovými věnci. Odkryty byly chudé žárové hroby, vybavené rozpadlou keramikou lužického typu (1300–1000 př. n. l.) z mladší doby bronzové, nálezy jsou umístěny v muzeu v Kolíně a Kouřimi.

Zámek – v průběhu 14. a 15. století je doloženo několik zemanů užívajících přídomku z Libodřic. Jeden z nich, Mikuláš Rokycanský z Libodřic, daroval v roce 1348 část vsi nově založenému klášteru benediktýnek v Praze na Starém Městě. Tvrz se však ani ve světské, ani v církevní části vsi v této době nepřipomíná; ve světské části se uvádí vždy jen dvůr a od roku 1408 dva dvory, které tehdy náležely Bernardovi a Alešovi z Libodřic. Teprve v roce 1489 se připomíná tvrz při dvoře v horní části vsi, která tehdy náležela Jiřímu Voděradskému z Hrušova. V roce 1520 tuto část Libodřic s tvrzí koupil Jan Dobešovský, jehož syn, Jiří Dobešovský, prodal v roce 1544 horní část vsi s tvrzí a dvorem svému věřiteli Jiřímu Baderskému z Újezda, který v roce 1555 získal i druhou, dolní část vsi. Potomkům Jiřího Baderského náležely Libodřice až do roku 1605, kdy je po smrti jeho vnučky Anny získal její druhý manžel Jindřich Mírek ze Solopysk. V roce 1615 připojil Libodřice Purkart Střela z Rokyc k cerhenickému panství a tvrz přestala sloužit jako panské sídlo. Opravy se dočkala v roce 1638, kdy si ji pro své osobní potřeby přestavěl Václav Rudolf Střela a žil zde až do své smrti v roce 1650. Po roce 1650 se majitelé Libodřic rychle střídali, až je v roku 1726 koupil od Ferdinanda Adama Kustoše ze Zubří majitel nedalekých Svojšic Jan z Kaisersteinu. Od této doby zůstaly Libodřice spojeny se svojšickým panstvím až do roku 1848. V roce 1738 získal toto panství hrabě Jan Michal Althan. Za něho kolem roku 1750 byla tvrz přestavěna na zámek, který se stal sídlem lesního úřadu svojšického panství. Z původní stavby tvrze pocházela část obvodového zdiva zámku, sklepy a některé valené klenuté prostory v přízemí. Umělecká a historická hodnota objektu byla po roce 2011 z velké části zničena necitlivou přestavbou podle plánu Josefa Glose ze společnosti ATELIER 1-G Brno, při níž bylo zbořeno vše od prvního patra výš.^[14]

Bauerova vila – moderní kubistická vila byla postavena v letech 1912–1914 pro nájemce a později i majitele libodřického velkostatku, Adolfa Bauera. Autorem projektu je jeden z nejvýznamnějších českých architektů 20. století, Josef Gočár. Vila se řadí mezi nejvýznamnější památky kubismu v České republice, upravuje se pro muzeum českého kubismu.

V obci a okolí jsou křížky a kapličky.

Doprava

Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce není. Nejbližší železniční stanicí jsou Bošice ve vzdálenosti 5 km ležící na trati 012 z Peček do Kouřimi.

Pozemní komunikace – Obcí prochází silnice III. třídy. Ve vzdálenosti 5 km vede silnice I/12 Praha – Kolín. V obci měly v pracovních dnech února 2011 zastávky příměstské autobusové linky Kolín-Svojšice-Kouřim (10 spojů tam i zpět) a Kolín-Polní Voděrady-Plaňany-Radim (1 spoj tam, 2 spoje zpět) (dopravce Okresní autobusová doprava Kolín, s.r.o.) ^[15]

Reference

↑ ^a ^b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2011-07-22 [cit. 2011-08-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-30.
↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-29.
↑ ^a ^b ^c Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
↑ Zákon č. 280/1948 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2012-04-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-04-02.
↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
↑ Zákon č. 36/1960 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, strana 727. (česky a německy)
↑ IMPIRE.CZ. Zámek Libodřice | Databáze prázdných domů v ČR. prazdnedomy.cz [online]. [cit. 2018-10-21]. Dostupné online.
↑ Portál CIS o jízdních řádech