Lev Platonovič Karsavin (rusky Лев Плато́нович Карса́вин; 1. prosince^jul./ 13. prosince 1882^greg. v Petrohradě – 17. července^[1] anebo 20. července 1952 v Komiské ASSR, Sovětský svaz) byl ruský filozof.

Jeho otec byl baletní umělec. Jeho sestra byla baletka Tamara Platonovna Karsavinová. Vystudoval Petrohradskou univerzitu, kde se specializoval na dějiny západoevropského středověku a později byl profesorem na katedře historie. V roce 1922 byl spolu s mnoha dalšími na tzv. „lodi filosofů“ vyvezen za hranice jako kontrarevolucionář. Stal se profesorem Kovenské univerzity v Litvě.^[2] Zemřel na tuberkulózu v koncentračním táboře NKVD.

Karsavin podobně jako Semjon Frank vychází z Mikuláše Kusánského. Základem jeho filozofického systému je učení o Absolutu jako Všejednotě a o sladění protikladu.^[3] V knize O principech Karsavin svůj systém rozvíjí následujícím způsobem. Stvoření světa je teofanie.^[4][5] Boha můžeme vidět ve všem. „Každá naše myšlenka, každý náš cit, naše touha, náš skutek je jenom Bůh a nic jiného něž Boha v nich nemůžeme vidět.“

• LOSSKIJ, Nikolaj, 2004. Dějiny ruské filosofie. Překlad z ruského originálu: Alan Černohous. Velehrad, Olomouc: Refugium Velehrad-Roma. 664 s. (Studie ruského myšlení). ISBN 80-86715-26-4. Kapitola 18 „Karsavin Lev Platonovič“, s. 462–485. Kniha vychází v rámci vyzkumného záměru „Jednotná Evropa a křesťanství“ a ve spolupráci s Centrem Aletti v Olomouci. 
• ŠPIDLÍK, Tomáš, 1996. Ruská idea : jiný pohled na člověka. Překlad : Z franc. přeložil Antonín Juvenál Valíček. Velehrad: Refugium. 414 s. (Studium; sv. 88). ISBN 80-86045-02-1. 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Lev Karsavin na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Lev Karsavin